posláno:
18. November 2014 09:33
Stojí za přečtení. Výběr:
Možná se v tuto chvíli ptáte, proč jsem tedy chodil na demonstrace.
Chodil jsem na ně proto, že to bylo vzrůšo. Jako si většina malých dětí hraje na policajty a lupiče, my starší jsme si rádi hráli na demonstranty a policajty. Je mi jasné, že v tuto chvíli se spousta Martinů Mejstříků urazí, a budou na to mít právo. Ale v mém nerdovském okolí opravdu platilo, že jsme netušili, kdo je Havel a spol., ale neměli jsme co dělat, tak jsme si šli zahulákat na demonstraci "svobodné volby" a zaběhat si, nebo se na to aspoň koukat, jako na cirkusové představení. Například na té povolené demonstraci na Škroupově náměstí jsem byl s asi pěti vrstevníky a pro všechny z nás to bylo poprvé, co jsme viděli a slyšeli Havla. Předtím jsme ho neviděli ani na fotografii (i když bychom nějaký samizdat mohli bez větších problémů sehnat), protože nás nezajímal.
Demonstrace měly téměř vždy nádech jakéhosi "švejkovství". Opravdu nevím, jak to přesněji popsat. I když docházelo k fyzickému násilí, demonstranti i policisté (především ti řadoví) to brali částečně jako srandu, občas na sebe vtipně pokřikovali atd... Výjimku tvořili policajti v civilu (z těch šel občas opravdu strach, viz např. film Pouta) a mladí policajti, nahnaní na demonstrace zřejmě z policejní akademie, kteří byli viditelně vystrašení a občas se přestali ve stresu ovládat, takže mohli být nepředvídatelně nebezpeční.
Při demonstracích jen velmi, velmi zřídka docházelo k tomu, že by se někdo pokusil napadnout policistu. "Občanský odpor" spočíval téměř výhradně v tom, že jsme skandovali a odmítali opustit prostor. Případně jsme se nechali odněkud vyhnat, následně jsme se shlukli na sousedním náměstí (těch uliček a průchodů je v Praze fakt hodně) a tak se pokračovalo až do setmění.
Pokud se někdo z demonstrujících neudržel a například se pokusil udeřit policistu, skončil během tří sekund na zemi nebo bez zubů a 30 sekund poté s pouty na rukou v antonu. Při těch několika desítkách hodin demonstrací jsem toto (záměrný útok na policistu) uviděl snad jen dvakrát, přestože jsem se vždy snažil být tam, kde to nejvíce vřelo. Že by se někdo například pokusil hodit na policisty cihlu, nebo na ně šel s nějakou tyčí, to bylo tehdy naprosto nepředstavitelné a rozhodně jsem nic takového ani v náznaku neviděl. (Tudíž srovnávat demonstrace v 80. let s demonstracemi při pražském zasedání MMF je naprosto zcestné.) Lidé rozdhodně byli mláceni a zatýkáni, ale ve valné většině případů bylo patrné, že jde o předem vyhlédnuté jedince, po kterých policisté šli do davu "najisto".
Nikdy také nemohlo dojít k tomu, že by se někdo náhodou dostal do blízkosti demonstrace a tam dostal náhodou přes držku (což je vděčný motiv českých filmů, odehrávajících se v té době). Netušící náhodní kolemjdoucí (kterých bylo vždy dost, když se demonstrace odehrávaly v centru Prahy) vždy měli více než dost času zaregistrovat co se děje a klidně se vzdálit. Pokud někde policisté začali organizovaně do lidí mlátit, vždy tomu předcházelo mnoho výzev z megafonů, zátarasy, obrněné vozy, vodní děla, a tak dále. Teoreticky se do vodního proudu mohl připléct někdo nic netušící, kdo právě vyšel z ústavu pro hluché a slepé, ale bylo to velmi málo pravděpodobné. Stačilo mi opravdu jen minimum obezřetnosti a nikdy jsem se nedočkal ani pocákání vodním dělem, natož rány pendrekem - přestože jsem sledoval doslova ze tří metrů, jak tajní zatýkají, mlátí hipísácké disidenty, atd...
Prostě, bylo to vzrůšo, ale rozhodně to nikdo z mých kamarádů nebral jako něco nebezpečného. Ani nevím o tom, že by někomu z nás rodiče zakazovali tam chodit z obav o naši bezpečnost. Dokonce ani nikdo nebral moc vážně možnost, že by se kvůli účasti na demonstraci mohl mít problémy v zaměstnání či ve škole. Možná to souviselo s tím, že ve druhé polovině 80. let již byla atmosféra poněkud uvolněnější (protože Perestrojka a Gorbačev) a do režimu se více nebo méně otevřeně nějak navážel skoro každý, včetně populárních hudebníků a estrádních umělců.
http://www.fffilm.name/2014/11/jak-to-bylo-17-listopadu-1989.html
Pokud otevřeš židovské noviny a je ti v nich spíláno, nežil jsi předchozí den nadarmo. ||| Zákony ani kriminál na nás už neplatí, my zůstanem vždy věrní a splníme své poslání!"
vzkazů:
1974
| odkud:
Z let 1933-1945
| registrován od:
21. April 2004 22:27
| poslední návštěva:
19. March 2018 18:00