posláno:
13. March 2005 20:43
V tomto fóru budu pokračovat v debatě z „politologicko-literárního kroužku“ ohledně vztahů sionisti-komunismus, ale je tu prostor i pro novinky z Palestiny apod.
Pro Mr. Punťu a spol.:
Převzato z knihy Pravé protokoly sionaských mudrců, Ulrich Fleischhauer, U. Bodung-Verlag, Erfurt 1934
„V knize Francouze Léona de Poncins Židovstvo a světový převrat, díl II, str. 27, najdeme přehlednou statistiku o podílu Židovstva na vedoucích místech bolševického Ruska v r. 1920
poč. členů/ Židé/ podíl v %
Rada lidových komisařů 22/ 17/ 77,2
Komisariát války 43/ 33/ 76,7
Komisariát zahr. Věcí 16/ 13/ 81,2
Komisariát financí 34/ 30/ 88,2
Komisariát justice 21/ 20/ 95,2
Komisariát kultury 52/ 41/ 78,8
Komisariát oblastí (provincií) 23/ 21/ 91,3
Tisk 41/ 41/ 100,0
Bolševický parlament měl celkem 545 zástupců. Z nich bylo:
447 Židů, 30 Rusů, 34 Lotyši a 34 zástupci ostatních (často těžko definovatelných) národností, to znamená, že „ruský” parlament tvořilo 82 procent Židů!
Jak vůbec může tváří v tvář těmto skutečnostem prohlašovat Miljukov jako svědek před soudem, že se Židé podíleli zhruba jedním procentem na politických událostech v Rusku? Před svou svědeckou výpovědí si Miljukov měl alespoň přečíst výrok Židovského lexikonu pod heslem Ruská revoluce 1917/18, který sice opatrně zatajuje veškeré číselné údaje, ale nicméně prozrazuje, že mezi revolucionáři bylo „mnoho Židů v prvních řadách boje”, že v provinciích Sovětského svazu hráli vůdci židovské strany v místních sovětech velkou roli, a že se také na revoluci v listopadu podíleli Židé na vedoucích místech.”
Rabín J. L. Magnes řekl v jednom newyorském projevu v r. 1919: „Porovnejme současnou situaci v Německu se situací v Rusku: v obou zemích uvolnila revoluce tvůrčí síly. Jsme plni obdivu nad tím, v jakém rozsahu se v těchto zemích Židé bez meškání s živou činorodostí postavili do služeb revoluce. Revolucionáři, menševici, socialisté, nezávislí i starosocialisté - můžeme je nazývat jak chceme - ale všichni jsou to Židé a ve všech revolučních seskupeních je najdeme v činnosti na vedoucích postech.” (Cit. podle Léona de Poncins: Židovstvo a světový převrat, II, str. 24.)
Proto se ještě jednou ptám: Jak mohl historik Miljukov, který sám patřil k jedné z rozvratných revolučních vlád, vůbec mluvit o jakési jednoprocentní účasti Židů?“
Tamtéž:
„Již dříve naznačené spojitosti mezi Židy řízeným bolševismem a vysokými financemi jsou kapitolou samy pro sebe a nemohou zde být vyčerpávajícím způsobem podány. Přesné a objektivní představení komunistické židovské podvratné činnosti se objevilo, pokud je mi známo, v knižní formě zatím jenom v Německu. Jde o knihu bývalého sociálního demokrata F. O. H. Schulze Jude und Arbeiter, vydanou nakl. Nibelung-Verlag v Berlíně r. 1934.
Za nejlepší práci na téma bolševismus a Židovstvo je asi právem považována stejnojmenná kniha pobaltského Němce H. Fehsta, vydaná r. 1934 v nakl. Eckart-Kampf-Verlag, Lipsko.
Z tohoto díla vybírám následující údaje:
„Národnostní skladba členů ústředních orgánů SSSR
Podíl Židů na celkovém počtu obyvatel SSSR představuje pouze 1,8 %. Nositelkou politické moci v Sovětském svazu je komunistická strana a počet jejích členů tvoří jen zhruba 1 % celkového počtu obyvatel státu. Budeme se tedy nejdříve věnovat stranickým orgánům.
Stranický aparát
a) Politbyro ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (dále jen VKS/b).
Celkem devět členů (desátým byl zavražděný Kirov) z nich:
4 Rusové (44,5 %) Molotov, Kalinin, Vorošilov, Andrejev
3 Židé (33,3 %) L. Kaganovič, Kujbyšev, S. Kosior
2 Gruzíni (22,2 %) Stalin, Ordžonikidze
b) Sekretariát ústředního výboru VKS/b
Celkem má tři členy (čtvrtým byl Kirov), z nich:
1 Gruzín (33,3 %) Stalin, generální sekretář
1 Žid (33,3 %) L. Kaganovič
1 nejasná národnost (33,3 %) Ždanov
c) Orgbyro ústředního výboru VKS/b
Celkem devět členů (Kirov byl desátým), z toho:
2 Rusové (22,2 %) Ježov, Kosarev
4 Židé (44,5 %) Kaganovič, Stěckij, Kujbyšev, Švernik
1 Gruzín (11,1 %) Stalin
2 nejasná národnost (22,2 %) Ždanov, Gamarnik
d) Výbor stranické kontroly ÚV VKS/b (dříve CKK)
Předsedou výboru a ústřední kanceláře je Žid Kaganovič. Celkem má 61 členů,
z toho:
22 Rusů (36,1 %)
35 Židů (57,3 %)
4 ostatní neruské národnosti (6,6 %)
V čele výboru stojí byro se sedmi členy, z nich:
3 Rusové (42,8 %)
3 Židé (42,8 %)
1 Lotyš (14,4 %)
e) Plénum ústředního výboru VKS/b
Celkem 71 člen a 68 kandidátů. Z členů je:
32 Rusů (45,1 %)
27 Židů (38,0 %)
12 ostatních neruských, příp. neurčitých národností (16,9 %)
f) Kontrolní a revizní komise ÚV VKS/b
Celkem 22 členové, z toho:
7 Rusů (31,8 %)
11 Židů (50,0 %)
4 ostatní neruské národnosti (18,2 %)
2. Státní aparát
a) Rada lidových komisařů (Sovnarkom)
Celkem 21 lidový komisař, z toho:
8 Rusů (38,1 %) Molotov (předseda), Čubar (náměstek předsedy), Vorošilov (obrana a námořnictvo), Bubnov (lidové vzdělávání), Lobojev (dřevoprůmysl), Andrejev (doprava), Pachomov (vodní doprava), Antipov (pošta a telegraf),
8 Židů (38,1 %) Kujbyšev (náměstek předs.), Litvinov-Wallach (zahraničí), Rozengolc (zahr. obchod), Černov (zemědělství), Kalmanovič (správa sovchozů) Ljubimov (lehký průmysl), Kaminskij (zdravotnictví), Jagoda (vnitro, dříve Čeka resp. GPU),
4 ostatní neruské národnosti (19,0 %) Mežlauk (Lotyš, nám. předs. a ved. plánovacího úřadu), Rudzutak (Lotyš, nám. předs.), Ordžonikidze (Gruzín, těžký prům.), Mikojan (Armén)
1 neurčité národnosti (4,8 %)
Kromě toho je:
Předsedou Celoruské odborové rady Švernik, Žid
Předsedou Státní banky a členem Státní rady pro práci a obranu (STO) Merjasin, Žid
Předsedou obilního výboru při Sovnarkomu a členem STO Klejner, Žid.
b) Komise svazové kontroly při Sovnarkomu (dříve RKI - dělnická inspekce)
Předsedou komise je Žid Kujbyšev,
sekretářem komise je Žid Manfred.
Komise má 70 členů, z toho:
30 Rusů (42,8 %)
35 Židů (50,0 %)
5 ostatních neruské národnosti (7,2 %)
V čele komise stojí byro s 11 členy, z toho:
3 Rusové (27,2 %)
7 Židů (63,6 %)
1 neurčité národnosti (9,2 %)
c) Zástupci SSSR v zahraničí
Z 18 zplnomocněných sovětských vyslanců v zahraničí je 10 Židů a 2 Položidé (66,6 % Židů a Položidů).
Německo: Surič (Žid), Anglie: Majskij (Žid); Francie: obchodní atašé Rozenberg (Žid); Itálie: Poťomkin (Rus); Rakousko a Maďarsko: Petrovskij (Žid); Řecko: Kobeckij (Žid); Polsko: Davtjan (Armén); Litva: Karskij (Žid); Lotyšsko: Brodovskij-Bratman (Žid); Finsko: Štejn (Žid); Japonsko: Jureněv (Žid); Estonsko: Ustinov (Rus); Norsko: Beksadjan (Armén); USA: Trojanovskij (Položid); Írán: Pastuchov (Armén); Afghánistán: Mělnikov (Rus); Mandžusko: generální konsul Slavickij (Žid).
Obchodní zástupci SSSR v zahraničí jsou bez výjimky Židé. – Někteří z nejdůležitějších jsou:
Německo: Vejcer; Anglie: Ozerskij; Francie: Ostrovskij; Itálie: Levenson.
Pro upřesnění obrázku si ještě musíme připočítat nejdůležitější ze zástupců lidových komisařů, tedy Židy, kteří jako účastníci jednání nejvýznamnějších orgánů ve skutečnosti rovněž patří k vládnoucímu centru. Jsou to:
Zahraničí: Stomoňakov (Žid?), těžký průmysl: L. M. Kaganovič, lehký průmysl: Fuksman, zemědělství: Cilko a Levin, vnitro: Agranov, lidové vzdělávání: Epštejn, dřevoprůmysl: Grjunštejn, zahr. obchod: Frumkin a Dvolajskij, doprava: Polonskij.
Komunistická internacionála byla odedávna citadelou světového Židovstva. V současné době je vedení této mezinárodní zločinecké organizace v rukou Židů Manuilského a Pjatnického.
Mezinárodní ateistické hnutí je řízeno Židem Gubelmanem-Jaroslavským.
Kdybychom sečetli členy politbyra, sekretariátu a orgbyra Ústředního výboru VKS/b, Radu komisařů (včetně předsedy Státní banky) a obou výborů stranické kontroly, to znamená členy skutečného mocenského jádra v SSSR, došli bychom k číslu padesáti osob, z nichž některé zastávají i několik stranických a státních funkcí současně. Z nich je 17 Rusů (34%), 24 Židů (48%), 6 ostatních Nerusů (12%) a 3 osoby nejasné národnosti (6%). Kdo tito lidé jsou, to jsme si již ukázali.”
Rozhodující role židovského elementu ve vedení sovětského komunismu je i z těchto neúplných údajů dostatečně jasně prokázána!“
Pro Mr. Punťu a spol.:
Převzato z knihy Pravé protokoly sionaských mudrců, Ulrich Fleischhauer, U. Bodung-Verlag, Erfurt 1934
„V knize Francouze Léona de Poncins Židovstvo a světový převrat, díl II, str. 27, najdeme přehlednou statistiku o podílu Židovstva na vedoucích místech bolševického Ruska v r. 1920
poč. členů/ Židé/ podíl v %
Rada lidových komisařů 22/ 17/ 77,2
Komisariát války 43/ 33/ 76,7
Komisariát zahr. Věcí 16/ 13/ 81,2
Komisariát financí 34/ 30/ 88,2
Komisariát justice 21/ 20/ 95,2
Komisariát kultury 52/ 41/ 78,8
Komisariát oblastí (provincií) 23/ 21/ 91,3
Tisk 41/ 41/ 100,0
Bolševický parlament měl celkem 545 zástupců. Z nich bylo:
447 Židů, 30 Rusů, 34 Lotyši a 34 zástupci ostatních (často těžko definovatelných) národností, to znamená, že „ruský” parlament tvořilo 82 procent Židů!
Jak vůbec může tváří v tvář těmto skutečnostem prohlašovat Miljukov jako svědek před soudem, že se Židé podíleli zhruba jedním procentem na politických událostech v Rusku? Před svou svědeckou výpovědí si Miljukov měl alespoň přečíst výrok Židovského lexikonu pod heslem Ruská revoluce 1917/18, který sice opatrně zatajuje veškeré číselné údaje, ale nicméně prozrazuje, že mezi revolucionáři bylo „mnoho Židů v prvních řadách boje”, že v provinciích Sovětského svazu hráli vůdci židovské strany v místních sovětech velkou roli, a že se také na revoluci v listopadu podíleli Židé na vedoucích místech.”
Rabín J. L. Magnes řekl v jednom newyorském projevu v r. 1919: „Porovnejme současnou situaci v Německu se situací v Rusku: v obou zemích uvolnila revoluce tvůrčí síly. Jsme plni obdivu nad tím, v jakém rozsahu se v těchto zemích Židé bez meškání s živou činorodostí postavili do služeb revoluce. Revolucionáři, menševici, socialisté, nezávislí i starosocialisté - můžeme je nazývat jak chceme - ale všichni jsou to Židé a ve všech revolučních seskupeních je najdeme v činnosti na vedoucích postech.” (Cit. podle Léona de Poncins: Židovstvo a světový převrat, II, str. 24.)
Proto se ještě jednou ptám: Jak mohl historik Miljukov, který sám patřil k jedné z rozvratných revolučních vlád, vůbec mluvit o jakési jednoprocentní účasti Židů?“
Tamtéž:
„Již dříve naznačené spojitosti mezi Židy řízeným bolševismem a vysokými financemi jsou kapitolou samy pro sebe a nemohou zde být vyčerpávajícím způsobem podány. Přesné a objektivní představení komunistické židovské podvratné činnosti se objevilo, pokud je mi známo, v knižní formě zatím jenom v Německu. Jde o knihu bývalého sociálního demokrata F. O. H. Schulze Jude und Arbeiter, vydanou nakl. Nibelung-Verlag v Berlíně r. 1934.
Za nejlepší práci na téma bolševismus a Židovstvo je asi právem považována stejnojmenná kniha pobaltského Němce H. Fehsta, vydaná r. 1934 v nakl. Eckart-Kampf-Verlag, Lipsko.
Z tohoto díla vybírám následující údaje:
„Národnostní skladba členů ústředních orgánů SSSR
Podíl Židů na celkovém počtu obyvatel SSSR představuje pouze 1,8 %. Nositelkou politické moci v Sovětském svazu je komunistická strana a počet jejích členů tvoří jen zhruba 1 % celkového počtu obyvatel státu. Budeme se tedy nejdříve věnovat stranickým orgánům.
Stranický aparát
a) Politbyro ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (dále jen VKS/b).
Celkem devět členů (desátým byl zavražděný Kirov) z nich:
4 Rusové (44,5 %) Molotov, Kalinin, Vorošilov, Andrejev
3 Židé (33,3 %) L. Kaganovič, Kujbyšev, S. Kosior
2 Gruzíni (22,2 %) Stalin, Ordžonikidze
b) Sekretariát ústředního výboru VKS/b
Celkem má tři členy (čtvrtým byl Kirov), z nich:
1 Gruzín (33,3 %) Stalin, generální sekretář
1 Žid (33,3 %) L. Kaganovič
1 nejasná národnost (33,3 %) Ždanov
c) Orgbyro ústředního výboru VKS/b
Celkem devět členů (Kirov byl desátým), z toho:
2 Rusové (22,2 %) Ježov, Kosarev
4 Židé (44,5 %) Kaganovič, Stěckij, Kujbyšev, Švernik
1 Gruzín (11,1 %) Stalin
2 nejasná národnost (22,2 %) Ždanov, Gamarnik
d) Výbor stranické kontroly ÚV VKS/b (dříve CKK)
Předsedou výboru a ústřední kanceláře je Žid Kaganovič. Celkem má 61 členů,
z toho:
22 Rusů (36,1 %)
35 Židů (57,3 %)
4 ostatní neruské národnosti (6,6 %)
V čele výboru stojí byro se sedmi členy, z nich:
3 Rusové (42,8 %)
3 Židé (42,8 %)
1 Lotyš (14,4 %)
e) Plénum ústředního výboru VKS/b
Celkem 71 člen a 68 kandidátů. Z členů je:
32 Rusů (45,1 %)
27 Židů (38,0 %)
12 ostatních neruských, příp. neurčitých národností (16,9 %)
f) Kontrolní a revizní komise ÚV VKS/b
Celkem 22 členové, z toho:
7 Rusů (31,8 %)
11 Židů (50,0 %)
4 ostatní neruské národnosti (18,2 %)
2. Státní aparát
a) Rada lidových komisařů (Sovnarkom)
Celkem 21 lidový komisař, z toho:
8 Rusů (38,1 %) Molotov (předseda), Čubar (náměstek předsedy), Vorošilov (obrana a námořnictvo), Bubnov (lidové vzdělávání), Lobojev (dřevoprůmysl), Andrejev (doprava), Pachomov (vodní doprava), Antipov (pošta a telegraf),
8 Židů (38,1 %) Kujbyšev (náměstek předs.), Litvinov-Wallach (zahraničí), Rozengolc (zahr. obchod), Černov (zemědělství), Kalmanovič (správa sovchozů) Ljubimov (lehký průmysl), Kaminskij (zdravotnictví), Jagoda (vnitro, dříve Čeka resp. GPU),
4 ostatní neruské národnosti (19,0 %) Mežlauk (Lotyš, nám. předs. a ved. plánovacího úřadu), Rudzutak (Lotyš, nám. předs.), Ordžonikidze (Gruzín, těžký prům.), Mikojan (Armén)
1 neurčité národnosti (4,8 %)
Kromě toho je:
Předsedou Celoruské odborové rady Švernik, Žid
Předsedou Státní banky a členem Státní rady pro práci a obranu (STO) Merjasin, Žid
Předsedou obilního výboru při Sovnarkomu a členem STO Klejner, Žid.
b) Komise svazové kontroly při Sovnarkomu (dříve RKI - dělnická inspekce)
Předsedou komise je Žid Kujbyšev,
sekretářem komise je Žid Manfred.
Komise má 70 členů, z toho:
30 Rusů (42,8 %)
35 Židů (50,0 %)
5 ostatních neruské národnosti (7,2 %)
V čele komise stojí byro s 11 členy, z toho:
3 Rusové (27,2 %)
7 Židů (63,6 %)
1 neurčité národnosti (9,2 %)
c) Zástupci SSSR v zahraničí
Z 18 zplnomocněných sovětských vyslanců v zahraničí je 10 Židů a 2 Položidé (66,6 % Židů a Položidů).
Německo: Surič (Žid), Anglie: Majskij (Žid); Francie: obchodní atašé Rozenberg (Žid); Itálie: Poťomkin (Rus); Rakousko a Maďarsko: Petrovskij (Žid); Řecko: Kobeckij (Žid); Polsko: Davtjan (Armén); Litva: Karskij (Žid); Lotyšsko: Brodovskij-Bratman (Žid); Finsko: Štejn (Žid); Japonsko: Jureněv (Žid); Estonsko: Ustinov (Rus); Norsko: Beksadjan (Armén); USA: Trojanovskij (Položid); Írán: Pastuchov (Armén); Afghánistán: Mělnikov (Rus); Mandžusko: generální konsul Slavickij (Žid).
Obchodní zástupci SSSR v zahraničí jsou bez výjimky Židé. – Někteří z nejdůležitějších jsou:
Německo: Vejcer; Anglie: Ozerskij; Francie: Ostrovskij; Itálie: Levenson.
Pro upřesnění obrázku si ještě musíme připočítat nejdůležitější ze zástupců lidových komisařů, tedy Židy, kteří jako účastníci jednání nejvýznamnějších orgánů ve skutečnosti rovněž patří k vládnoucímu centru. Jsou to:
Zahraničí: Stomoňakov (Žid?), těžký průmysl: L. M. Kaganovič, lehký průmysl: Fuksman, zemědělství: Cilko a Levin, vnitro: Agranov, lidové vzdělávání: Epštejn, dřevoprůmysl: Grjunštejn, zahr. obchod: Frumkin a Dvolajskij, doprava: Polonskij.
Komunistická internacionála byla odedávna citadelou světového Židovstva. V současné době je vedení této mezinárodní zločinecké organizace v rukou Židů Manuilského a Pjatnického.
Mezinárodní ateistické hnutí je řízeno Židem Gubelmanem-Jaroslavským.
Kdybychom sečetli členy politbyra, sekretariátu a orgbyra Ústředního výboru VKS/b, Radu komisařů (včetně předsedy Státní banky) a obou výborů stranické kontroly, to znamená členy skutečného mocenského jádra v SSSR, došli bychom k číslu padesáti osob, z nichž některé zastávají i několik stranických a státních funkcí současně. Z nich je 17 Rusů (34%), 24 Židů (48%), 6 ostatních Nerusů (12%) a 3 osoby nejasné národnosti (6%). Kdo tito lidé jsou, to jsme si již ukázali.”
Rozhodující role židovského elementu ve vedení sovětského komunismu je i z těchto neúplných údajů dostatečně jasně prokázána!“
Pokud otevřeš židovské noviny a je ti v nich spíláno, nežil jsi předchozí den nadarmo. ||| Zákony ani kriminál na nás už neplatí, my zůstanem vždy věrní a splníme své poslání!"
vzkazů:
1974
| odkud:
Z let 1933-1945
| registrován od:
21. April 2004 22:27
| poslední návštěva:
19. March 2018 18:00
