Na
www.sfc.cz se objevil docela zajímavý článek ohledně pádu opavského fotbalu. Můžu říci, že takto výstižný a objektivní článek jsem už dlouho nečelt. Jenom dodávám, že kdo čeká nějaké události o hooligans, tak ať můj příspěvek přeskočí, neboť se toho v tomto článku nedočká.....
Opavský pád (autor: Misha)
> Býval jsem fandou opavského fotbalu. Před deseti lety jsem spolu s
> tisícovkami dalších lidí slavil historický postup opavského týmu do
> nejvyšší soutěže. Vychutnával jsem si nádhernou atmosféru
> patnáctitisícového kotle a nechal zbytek republiky závidět. Po deseti
> letech mě fotbal v Opavě nezajímá a domnívám se, že už vlastně žádný
> opavský fotbal neexistuje. Jak k tomu všemu došlo?
> Několik prvních let v lize bylo vše v pořádku. Společnost Kaučuk držela
> tým nahoře a ten se se střídavými úspěchy pohyboval ve středu tabulky.
> Poté přišel odchod hlavního sponzora a nastaly chudé roky se dvěma
> sestupy.
> Svízelnou ekonomickou situaci v klubu v roce 2002 vyřešilo město Opava. Od
> bývalého majitele koupilo za 16 milionů většinu akcií klubu, aby je pak o
> rok později prodalo nadvakrát právě UB Corporation za tři(!) miliony. V
> současné době má město v klubu 20 procent a nulovou pravomoc ovlivnit
> jakkoli jeho fungování.
> Už při vstupu UB do opavského fotbalu mi na tom něco nehrálo. Zapátral
> jsem a našel jsem tohle: společnost, registrovaná ve Švýcarsku, má
> základní jmění pouze něco přes tři miliony korun. Její hlavní představitel
> Alexej Borovikov už s fotbalovým "podnikáním" zkušenosti má z ukrajinského
> týmu Arsenal Kyjev. Do něj Borovikov vstoupil se stejně megalomanskými
> cíli jako do Opavy. Například na stránkách ukrajinského listu Gazeta
> Komanda tvrdil, že chce vytvořit velké mužstvo, které bude hrát evropské
> poháry. Výsledek? "Po čtyřech měsících musel být pro nejasné finanční
> machinace odvolán z funkce," uvedl v říjnu na oficiální internetové
> stránce uefa.com Michail Poživanov, který Borovikova ve funkci prezidenta
> Arsenalu vystřídal." Věřím, že tyto problémy nezanechají na našem mužstvu
> žádné stopy," dodal trenér Arsenalu Groznyj. Zanechaly, Arsenal sestoupil
> z ukrajinské ligy, ačkoli se později opět vrátil.
> V červnu 2003 společnost UB Corporation a Borovikov projevili zájem o
> vstup do klubu nižší brazilské soutěže Uniao Barbarense, při němž funguje
> fotbalová akademie pro mladé talenty. Také tady se jejich vstupu ale hodně
> bránili. "Nabídka neskýtá pro klub dostatečné záruky. Ti lidé vůbec
> nemyslí na to, že by v průběhu času mohl vzniknout nějaký dluh, nebo že by
> se prostě sami mohli dostat do nějaké finanční tísně," říká na internetové
> stránce uefa.com právní zástupce klubu z Barbarense Neldo Bolfrini. "Musím
> hájit zájmy klubu a myslet i na potíže, které by změna vlastníka mohla
> přinést," doplnil Bolfrini. Jméno Barbarense si ještě zapamatujte, bude o
> něm řeč.
> Když jsem tahle zjištění publikoval v místním tisku, z radnice se mi
> dostalo ubezpečení, že si město investora proklepne. Zřejmě klepali málo.
> Ukázalo se, že Opava nebyla zdaleka prvním českým klubem, které UB
> Corporation oslovilo. Nejhlasitěji se v této souvislosti hovořilo o
> Jablonci a Plzni. V prvně jmenovaném klubu to sice popírají, ale tehdejší
> ředitel Plzně Emil Kristek si na jednání s UB Corporation vzpomněl. "Ano,
> jednali s námi. Brzy jsme ale jednání s nimi ukončili," podotkl Kristek. A
> tak nakonec UB Corporation vstoupil do Opavy. Už dříve se vědělo, že
> majitelé se angažovali ve Švýcarském FC Wil (zcela jistě ne Servette
> Ženeva) a ukrajinské Poltavě, což ovšem letos v rozhovoru pro Deník Sport
> Alexej Borovikov popřel a řekl, že jeho jediné fotbalové aktivity se váží
> k Opavě.
> Od začátku bylo jejich vedení klubu více než chaotické. Předseda
> představenstva byl sice Čech Petr Psotka (bez jakýchkoli zkušeností s
> fungováním fotbalového klubu), ale praktické vedení klubu spočívalo v
> čekání na zástupce majoritního vlastníka, který se tu nacházel v Brazílii,
> tu na Ukrajině. Místní loutkový management nebyl schopen asi zajistit týmu
> řádného trenéra - Karel Jarůšek, který tým ze druhé ligy vytáhl zpět mezi
> elitu, včas sbalil kufry a prchl před megalomanskými plány domů do Brna.
> Mezi údajnými kandidáty na post kouče byli např. Jan Berger, Rada či Hron,
> ale nakonec volba padla na Tomáše Matějčka, trenéra se zkušenostmi ze
> třetí ligy. Neměl pravda moc trenérských zkušeností a tým byl po čtyřech
> zápasech poslední se skóre 1:9, ale měl zásadní předpoklad: stavěl do
> ligové sestavy hráče, které mu určili jeho chlebodárci. Ty v té době
> představovala dvojice skutečně zajímavých figurek: sportovní chod klubu,
> nákupy a prodeje hráčů v té době určovala dvojice hráčských agentů Chorvat
> Július Kramarič a Slovák Ondrej Chovanec! A podle jejich přání se
> sestavovala také jedenáctka na hřišti.
> Po několika měsících bylo všem jasné, že tímhle by klub došel do záhuby
> ještě rychleji než Ukrajinci plánovali a tak byly s Kramaričem, Chovancem
> a Matějčkem "vyraženy dveře". O "koncepční" práci opavského vedení v
> oblasti hráčského kádru svědčí následující přehled zahraničních hráčů,
> kteří se v Opavě během posledních dvou let vystřídali: Bosňan Kenan
> Bečirovič, Ukrajinci Oleksandr Bessarab a Sergej Pčeničnych, Brazilci
> Jefthon Sena, Alex Jose Santos, Rosemir Pires Dos Santos, Dennis Lima Da
> Silva, Ricardo Andrade Alves, Willem Batista, Melinho, Emerson, Erivelto,
> Argentinec Alejandro Mena, Kamerunec Moses Molongo, Rus s francouzským
> pasem Alex Zavarov a Slovinec a účastník světového šampionátu Zoran
> Pavlovič.
> A to jsou pouze ti, jejichž jména jsem někde dohledal, jistě jich tady "na
> otočku" bylo více. U hráčů se zastavme: Buď přišli z brazilského Uniao
> Barbarense (vida!

, případně z ukrajinské Poltavy, kde se dříve UB
> Corporation také angažovala. Co jiného měla Opava představovat než
> přestupní stanici, ve které se vlastníci a spříznění agenti snažili
> zhodnotit buď mladíky z brazilské fotbalové akademie nebo hráče z východní
> Evropy, kteří se chtěli dostat na zápas. Nutno dodat, že se mezi nimi
> objevili i hráči, kteří by českou ligu normálně hrát mohli, ale hvězda
> žádná. Pouze Brazilce Rosemira se podařilo prodat na zápas - do
> švýcarského Wilu

. Tam za ním po svém odvolání později přešel i trenér
> Matějček.
> O tom, že se mnohdy s hráči jednalo jako se zbožím, svědčí případ Zorana
> Pavloviče. Před příchodem do Opavy byla bývalému hráči Austrie Vídeň,
> který se chtěl vrátit do velkého fotbalu po roční pauze zpříčiněné
> zraněním, naslibována jistota platu na české poměry opravdu luxusního, tým
> soupeřící o evropské poháry a ekonomická stabilita klubu. Poté, co
> Pavlovič nedostal ani první výplatu, se po jednom odehraném poločase za
> SFC sbalil a odjel domů do Slovinska.
> Podobně jednali vlastníci i s opavskými hráči. Po postupu z druhé ligy
> nebyla většině hráčů prodloužena smlouva a tak byli opavští odchovanci a
> srdcaři nahrazeni druhořadými cizinci a hráči na hostování z jiných klubů,
> kteří sice byli rádi za ligovou šanci v Opavě, zároveň však neměli ke
> klubu žádný vztah a podle toho to na hřišti mnohdy vypadalo. Ale byly tu i
> jiné příběhy. Obránce Daniel Kutty například nedostal na hřišti téměř
> šanci jen proto, že jeho bratr, novinář regionálního deníku, psal články,
> ve kterých poukazoval na reálnou situaci v klubu. Nebo zkušený Michal
> Horňák, největší posila léta 2003. Když se po pár týdnech ukázalo, že klub
> nemá na to, aby mu platil dohodnutou mzdu, byl nucen přistoupit na snížení
> platu a aby klub ušetřil, byl Horňák (tehdy nejlepší obránce) posazen na
> lavičku a v nejbližším přestupním termínu zmizel do Rakouska. Podle jeho
> vlastních slov napíše po skončení kariéry dvě knížky. Jednu za všechny ty
> roky ve Spartě a reprezentaci a druhou za půlrok v Opavě...
> Podobné to bylo s přetahováním o brněnského Švancaru. Klub nejméně třikrát
> vyhlásil, že Švancara bude hrát v Opavě, ale ten do Slezska už nezavítal
> ani na kafe. Podobně byli na zběsilá hostování posíláni další hráči, kteří
> se klubu nehodili, např. Krohmer nebo Jiříkovský.
> Na samostatný příběh vydá také zřízení B týmu. Před dvěma lety klub koupil
> od rušeného vojenského klubu Dukla Hranice licenci na divizi a tu začalo
> hrát nově založené béčko, které do té doby Opavě chybělo. Majitelé chtěli
> béčko dostat do třetí ligy, ale to se jim v závěru sezóny nepodařilo a
> letos tak hraje tento tým opět pouze divizi. Po několika týdnech letošní
> sezóny se ovšem hráči a také trenér, kterým se stal bývalý reprezentant
> Petr Samec, dověděli, že se s nimi už dále nepočítá a že nemají čekat
> žádné výplaty. Mladíci v béčku tak hrají zadarmo a pouze loajalita k
> trenérovi je v týmu držela, po skončení podzimní části už ale dva hráči
> přestoupili do nedalekého Hlučína, který usiluje o postup do 2.ligy.
> V průběhu minulého roku také proběhla slovenskými médii zpráva, že by UB
> měli vstoupit do Slovanu Bratislava a Opava by se měla stát jakousi jejich
> farmou, ale to se nakonec ukázalo jako falešný poplach. I když, v případě
> ukrajinských majitelů jsme se již naučili nevěřit ničemu, protože vše může
> i nemusí být pravda.
> Letos v létě odsunul Alexej Borovikov Petra Psotku z pozice předsedy
> představenstva a ujal se řízení klubu osobně. Dokonce poskytl deníku Sport
> rozhovor, ve kterém ze sebe dělal mecenáše klubu a otázky na jeho
> fungování obracel do autu a neustále se snažil naznačit, že reálným cílem
> pro letošní sezónu je šesté místo a v té další potom útok na evropské
> poháry. Když jsme u pohárů, při svém vstupu dokonce Ukrajinci chtěli
> budovat vedle rekonstruovaného stadionu nový, aby se mohly evropské poháry
> hrát na větším... Mimochodem, opavský stadion rekonstruovalo město pro
> 1.ligu za 80 milionů korun!, přesto na něj přestali chodit lidé. Jeho
> rekonstrukce totiž proběhla velmi necitlivě a z mnoha míst není vůbec
> dobře vidět.
> V posledních měsících ekonomické problémy kulminují. Klub je téměř bez
> sponzorů, těch pár posledních firem by neuživilo třetiligový klub, natož
> první ligu. Po korupční aféře, ve které se ukázalo, že sportovní manažer
> Santarius nabídl sudímu Zejdovi dokonce lehkou dívku, už s klubem nechce
> mít nic společného vůbec nikdo. Nejen současní hráči nedostávají výplaty,
> ale arbitráž potvrdila, že oprávněné nároky ve výši zhruba 5 milionů korun
> mají i bývalí fotbalisté Opavy. Bez peněz jsou zaměstnanci klubu, trenér
> Hapal se nejprve nechá Borovikovem uchlácholit, po nabídce Zlína ale prchá
> z potápějícího se ukrajinského tunelu pryč.
> Kromě dluhů na výplatách se ozývá také město Opava. Do konce roku má totiž
> klub splatit dvacetimiliónovou půjčku, kterou mu město dalo po vstupu
> nového vlastníka. Podle zákulisních informací má klub dluhy v celkové výši
> přes 40 milionů korun. Dluh města se majitelé snaží vyřešit nabídkou
> převodu mládežnického fotbalu na město, ale tuhle jednoduchou fintu
> zastupitelé naštěstí prohlédnou a chtějí zpět peníze.
> Jestliže teď představitelé UB nechávají slyšet, že s nimi město Opava
> nespolupracuje, je dobré si vyslechnout slova bývalého člena
> představenstva SFC a zároveň místostarosty Opavy Václava Klučky. Ten letos
> v létě na svou funkci v představenstvu rezignoval, protože se nehodlal
> nadále účastnit neskutečných kroků ukrajinských vlastníků. Klučka pro
> Český rozhlas říká, že nechce být pouhou loutkou. "Já jsem došel k
> poznání, že funkčnost tohoto orgánu, tedy představenstva slezského
> fotbalového klubu, byla pouze teoreticky napsána na papíře, ale prakticky
> nebyla uskutečňována. Majoritní akcionář pro své rozhodování ani to
> představenstvo nepotřeboval. Činil kroky v rozhodování, týkající se
> ekonomiky vnitřních záležitostí klubu bez toho, že by před tím
> projednávalo ty věci představenstvo."
> Podle Petra Psotky z vedení opavského fotbalového týmu byly rozpory mezi
> městem a Borovikovem způsobeny zejména jazykovou bariérou a problémy v
> komunikaci. To přiznává i náměstek primátora Václav Klučka:"Možná mají
> lidé ze zahraničí, kteří u nás podnikají, jiné podvědomí právních věcí než
> platí v českém právu. Já musím jenom říci, že tady ten nesoulad opravdu
> je."
> Město Opava fotbal vždy podporovalo, někdy až neskutečnými kroky. Kromě
> jasné ztráty při koupi a prodeji akcií, kdy prodělalo více než 10 milionů,
> vložilo do klubu také 20 milionů jako půjčku a za 80 milionů
> rekonstruovalo fotbalový stadion. Několika miliony ročně také podporuje
> mládežnický fotbal a tvoří podmínky pro existenci fotbalové školy. Zároveň
> ovšem také nese zodpovědnost za to, že prodalo klub subjektu, který nebyl
> schopen garantovat jeho normální fungování. Přestože UB do klubu ročně
> vkládala několik milionů korun, jí dosazený management nebyl schopen
> zajistit získávání dalších sponzorů, kteří by jí s financováním klubu
> pomohli.
> A na závěr základní poznatek, se kterým jsem se měl možnost ze všech
> výstupů UB a jejich nohsledů v Opavě setkat. Je to zásadní absence lidské
> slušnosti, neustálé mlžení, předem nesplnitelné sliby, prokazatelné lži a
> neseriozní jednání. Což vám potvrdí všichni, kdo měli možnost s jednáním
> této "švýcarské" společnosti v Opavě setkat: představitelé města,
> novináři, bývalí i současní hráči a trenéři a v podstatě všichni fanoušci.
> Mezi které se já ovšem už nepočítám.
> autor: misha
vzkazů:
15
| odkud:
víkendy Opava, přes týden Ostrava
| registrován od:
30. November 2003 17:39
| poslední návštěva:
15. October 2005 15:38