posláno:
17. April 2006 00:27
Kanadský komentátor: Jágr v soutěži o Hartovu cenu nemá letos konkurenci
04.04.06
(EDMONTON, do našeho zpravodaje) Jestliže Jaromír Jágr letos nezíská Hartovu cenu pro nejužitečnějšího hráče NHL, všichni novináři, kteří o udělení této ceny hlasují, by se měli podrobit močovému i krevnímu vyšetření na doping. A případně by měli dostat veřejný výprask. Pokud možno bičem. Tak to tvrdí vlivný kanadský sportovní komentátor Dan Barnes z listu Edmonton Journal. A mezi dalšími komentátory, zdá se, získává podporu. No, jen nám předveďte, který hráč je pro svůj tým cennější než Jágr pro New York Rangers, vyzývá Barnes své kolegy. A pomáhá si dalšími příklady.
Eric Staal v Carolině? To je snad jenom žert. Staal je jediný mezi sedmi nejlepšími ostrostřelci ligy, jehož kanadské bodování se ustálilo na minus čtyřech: to znamená, že byl na ledě při obdržených brankách ve vyrovnané hře (pět na pět, čtyři na čtyři, apod.) více než při počtu branek, které jeho mužstvo vstřelilo za těchtýž okolností. Tohle se ovšem počítá. Nejen při vyjednávání o nové smlouvě, ale neméně tak při posuzování užitečnosti toho kterého hráče.
A co takhle kapitán Ottawy Daniel Alfredsson? Nechte toho, říká Barnes. Výborný chlapík, ale bez Jasona Spezzy a Danyho Heatleyho by jeho výsledky ani zdaleka nebyly takové, jaké jsou. Tedy dobrá.
A co brankář Calgary Flames Miikka Kiprusoff? Ale krindypindy, dovozuje Barnes, dobře, v Calgarech nenaleznete lepšího hráče, ale to přece vůbec nic neznamená. Jistě, Vezinova cena pro nejlepšího brankáře by Kiprusoffovi možná slušela, ale to je asi tak všechno.
Ještě jeden pokus: a co Nicklas Lidström z Detroit Red Wings? Hm. Ani tady Barnes nezaváhal: Norrisovu cenu pro nejlepšího obránce, to nesporně. Hartovu? Ani žertem. Podívejte, dodává Barnes, v letošní sezoně není v NHL jiný hráč, který by čněl tak vysoko nad všemi ostatními.
Jágrových 114 bodů byla číslice, která platila ještě v pondělí v poledne západokanadského času. Ční i nad jeho vlastním spoluhráčem Michaelem Nylanderem - rozdílem 42 bodů! Jágr také do pondělka nasázel soupeřům 52 branek. Kdo je za ním v týmu Rangers? Petr Průcha, muž, který se možná dočká znamenité budoucnosti, ale v tuto chvíli za Jágrem zaostává o 23 gólů. Nemluvě už ani o tom, že z těch 52 Jágrových branek jich bylo devět vítězných, včetně dvou v nastavení.
Kromě toho má Jágr na kontě v kanadském bodování číslici plus 28. Za zápas sehraje v průměru málem 22 minut. To jsou neuvěřitelné cifry, uzavírá Barnes. Jágr neudělal nic moc jiného než to, že přivedl New York Rangers až do play off, tedy tam, kde se už pár sezon neobjevili. Jistě, jistě, měl výpomoc. Má za sebou brankáře jménem Henrik Lundqvist. Ten mužstvu nesporně pomohl. Ale mezi pomoci a vedením je přece jenom drobný rozdíl.
Řečeno stručně: nebýt Jágra, Rangers by letošní renesanci nezažili. Tečka, možná i vykřičník. Ne středník. Ne dvojtečka. Ne čárka. A rozhodně ne otazník.
Ozvali se sice cynici, kteří tvrdí, že Jágrovi jde o to, aby si prodloužil lukrativní smlouvu, snad nejlukrativnější v dnešním hokeji. A to se stane jedině, když vyhraje jak Hartovu cenu, tak Cenu Arta Rosse za nejvyšší počet bodů. Ale Barnes říká, že to jsou omezení pitomci: vždyť je to úplně jedno, co ho k jeho výkonům přivedlo. Důležité je, že je Jágr podává.
A teď přijde jeden z nejzajímavějších bodů Barnesovy výzvy: on totiž veřejné přiznává, že Jágra samotného vůbec nemusí. Zdá se mu být podmračeným potížistou, alespoň co se novinářů dotýče.
Když Češi zcela ostudně prohráli na olympiádě v Turínu se Švédskem, vypráví Barnes, byl Jágr jedním z mála jejich hráčů, kteří se jenom mihli kolem shromážděných reportérů a neměli vůbec za nutné podělit se o názor či jakékoliv vysvětlení.
Tohle se samozřejmě nestalo prvně. Jágr, píše Barnes, se nesnaží hokej prodávat novým zájemcům. Není, jak se říká, velvyslancem tohoto sportu. Tohle prostě není v jeho povaze, a asi už také nikdy nebude. Zaživa ale sezónu nejužitečnějšího hráče v klubu, který by se bez Jágra, a jeho rozhodnutí, že se zase stane nejlepším hráčem na světě, i nadále válel v bahně průměrnosti. Za tohle si zaslouží odměnu. Ta odměna se jmenuje Hartova cena.
Jestliže se stane, uzavírá Barnes, že nějaký hlas pro první místo v hlasování získá i nějaký jiný hráč, novinář, který mu ten hlas dál, by se měl stydět. Jestliže se stane, že Jágr opravdu, díky Barnesově výzvě, vyhraje jednomyslně, měl by udělat výjimku ze své mlčenlivosti a poskytnout Barnesovi pořádný a exkluzivní rozhovor. Když ne pro nic jiného, tak alespoň za odměnu.
Autor: Peter Adler, Edmonton
vzkazů:
1193
| odkud:
1903
| registrován od:
24. May 2005 17:17
| poslední návštěva:
2. August 2008 22:37