posláno:
25. April 2009 19:19
Vyjádření k zatčení Davida Dukea a jeho následnému faktickému vyhoštění
Dr.David Duke dorazil do Prahy se svou přítelkyní a malým roztomilým psem ve čtvrtek pozdě odpoledne. Protože měli za sebou oba dlouhou a únavnou cestu, sešli jsme se jen na krátkou večeři, při které dr.Duke hovořil především o svém poselství nenásilného protestu, které by chtěl předat současnému českému pro-bílému hnutí. Také se vyjádřil o svém obdivu ke klíčové postavě českých dějin, Janu Husovi, kterého obdivuje pro jeho boj za pravdu bez ohledu na překážky.
Vzhledem k tomu, že páteční přednáška na Univerzitě Karlově byla díky nátlaku zrušena, jsme měli pro celý páteční den volný program. V pátek, okolo poledne, jsme dr.Dukea převezli na Václavské náměstí, kde již čekali další kamarádi a vydali jsme se na prohlídku Prahy. Dr.Duke i jeho přítelkyně se dychtivě zajímali o každý detail historie našeho hlavního města. Obdivovali architekturu budov i tajemné pověsti s nimi spojené. V kontrastu se Spojenými státy a Západní Evropou byli překvapeni tím, že většina lidí na ulicích byla evropského původu. Na Staroměstském náměstí si vyslechli příběh popravených 27 českých pánů a poté se dr.Duke přišel poklonit k sousoší Jana Husa svému vzoru. Zde jsme také natočili krátké video, kde jsem měl tu čest dr.Dukea uvést a ten dále hovořil o tom, jak je hrdý na to, že může stát v tomto krásném městě po boku dalších evropských patriotů. Velmi jej zaujal nápis na sousoší, který zobrazuje přesvědčení, že vláda věcí lidu českého se k němu zpět navrátí.
Následovala procházka po Cestě králů ze Staroměstského náměstí Karlovou ulicí ke Karlovu mostu, kde čekala další část bezpečnostní skupiny DD, a odkud jsme starý most přešli na druhý břeh Vltavy. Tam jsme udělali první zastávku v malebné malostranské hospůdce, kam za námi po chvíli dorazili první pozvaní novináři, kteří s dr.Dukem udělali interview. Poté jsme pokračovali na Pražský Hrad, kde se několik z nás vydalo s dr.Dukem a jeho přítelkyní na prohlídku chrámu sv.Víta. Také v tuto chvíli, kdy se naše skupina rozdělila na dvě části, si kamarád ze skupiny čekající rozptýleně nedaleko vchodu do chrámu poprvé všiml číhajících ideopolicistů.
Měli jsme určité indicie, že se stát pokusí dr.Dukea zatknout a učinili jsme některá předběžná opatření, nicméně jsme se rozhodli, že dokud policie nezaútočí, nebudeme se skrývat. Sešli jsme po Starých zámeckých schodech a vydali se na Kampu, kde jsme našli zahradní restauraci. Využili jsme zastavení a pozvali dalšího člověka z médií, v tomto případě novinářku z deníku Právo. Zatímco dr.Duke dával interview, ostatní z nás seděli okolo a učili se od muže, který nikdy neprohrál žádnou debatu. Uneseni na vlnách idealismu jsme ani nestačili zaznamenat, že před restaurací zastavily čtyři policejní dodávky a několik dalších aut a na zahradu vtrhlo komando těžkooděnců a příslušníků nechvalně proslulého útvaru pro boj s organizovaným zločinem.
V čele této eskadry tyranie se hnal její velitel, David Janda, kterému se na krku pod rozhalenou košilí houpal přívěsek s Davidovou hvězdou. Každému z nás se na těle objevila červená tečka od připravených taserů a evidentně vystresovaní agenti začali křičet něco o Policii ČR a David Janda česky dr.Dukea vyzval, aby s nimi okamžitě odešel.
Evidentně šokovaná reportérka zůstala s otevřenou pusou sedět, ale my ostatní jsme vstali a požadovali po ž. komisaři Jandovi sdělení důvodu zadržení dr.Dukea. Ten toto nesdělil ani nám a ani dr.Dukeovi a za neustálého dotazovaní se z naší strany, co měl dr.Duke spáchat, on i jeho ekipa z restaurace vycouvali.
Nechtěli jsme se nechat odbýt a vyšli jsme za nimi. Celý prostor před restaurací byl plný policejních aut a půlkruhu arogantních těžkooděnců, mezi kterými se Janda se svou kořistí vyplížil pryč. Jeden kamarád se okamžitě spojil s doktorkou Slámovou, já začal kontaktovat média a plni hněvu nad takovou nehoráznou demonstrací síly tohoto státu jsme začali organizovat pomoc. Policie nás nicméně ještě asi 15 minut držela na místě, kdy celou tuto dobu seděl důstojník v autě s mojí občankou a řešil, co se mnou. Když mi nakonec občanku vrátili, okamžitě jsme chytli první taxi a vyrazili do ulice Fr.Křížka, kde měl být dr.Duke držen.
Na místo se za chvíli začali sjíždět první novináři i další kamarádi a všem bylo jasné, že tohle stát pod koberec nezamete. Když dorazil také doktor Kubíček, začal i náš právní boj za osvobození dr.Dukea. Dlouhé chvíle čekaní občas zkrátil příchod dalších příznivců, kterých se před stanicí během večera vystřídalo okolo 50, nebo rozhovor se zvědavými novináři, kteří většinou Dukeovo zatčení nevěřícně komentovali.
Později také dorazila i doktorka Slámová a přidala se k úsilí doktora Kubíčka svého klienta a našeho přítele dr.Dukea osvobodit. Přicházely informace o ohromném mediálním pokrytí nejen doma, ale i v zahraničí a široké podpoře ze strany všech milovníků svobody slova bez ohledu na jejich politické přesvědčení. Čas od času také z našich úst zaznělo skandování, kterým jsme vězněnému dávali morální podporu. Naše nálada byla střídavě posilována zdánlivě dobrými zprávami a zase oslabována těmi špatnými. Když konečně obě právnická esa opustila budovu policejní stanice a oznámila nám, že tento stát chce na dr.Dukea uvalit vazbu, zachvátil nás obrovský hněv, ale i bezmoc nad tím, jak tento stát 20 let od pádu totalitního bolševického režimu zachází se svobodou slova a přesvědčení. Přes všechny špatné zprávy jsme se rozhodli zůstat a dr.Dukea, kterého měli lokajové tohoto zlého režimu odvážet do cely předběžného zadržení, alespoň podpořit naší přítomností.
Konečně pozdě večer k východu ze stanice napochodovala jednotka těžkooděnců v helmách a všem došlo, že chvíle Dukeova převozu je tu. Novináři zapnuli kamery a připravili si fotoaparáty a všichni společně jsme se postavili před němé ochránce systému, skrývající se za neprůhledným hledím. Jakýsi policejní mluvčí nebo možná vyšetřovatel za chvíli vyšel a vyzval novináře, aby vstoupili dovnitř a připravili si průkazy. Důvodem bylo, aby se novinářům znemožnilo zaznamenat moment, kdy bude bývalý poslanec Lousianské Sněmovny reprezentantů, kandidát na louisianského guvernéra a několikanásobný kandidát na amerického prezidenta, vyveden v poutech z malé policejní stanice na Praze 7 morálně nízkými lidmi jednajícími na politickou objednávku. Jenže novináři řekli ne. Odmítli hrát špinavou policejní hru a zůstali se svými nástroji před východem stát dál.
Policajti, vědomi si hrozící ostudy, raději dr.Dukea odvedli bočním vchodem a když kolem nás projela dodávka s kouřovými skly a těžkooděnci dostali povel k odchodu, bylo jasné, že zbabělá policie se nepříjemnému kroku vyhnula. S novináři zhnusenými takovým jednáním jsme se v tu chvíli shodli na jednom – můžeme mít zcela jiné názory na některé věci, ale ve chvíli, kdy je policie zneužívána na politickou objednávku, je v tomto státě něco hodně moc špatného. Většina z nás si toto uvědomuje již delší dobu, ale vše nasvědčuje tomu, že se začínají otevírat oči i mnoha dalším.
Poté, co jsme s právníky probrali další taktiku, jsme se s těžkým srdcem odebrali do svých domovů. S vědomím toho, že zatímco my uléháme do čistých peřin, ulehá jeden z největších bílých mužů dnešních dnů na tvrdou lavici pankrácké cely. Nevím co ostatní kamarádi, ale nemohl jsem dlouho usnout, než mi okolo druhé hodiny ranní zazvonil telefon a na displeji se objevilo jméno doktorky Slámové. Po její informaci, že byl dr.Duke propuštěn, protože státní zástupkyně neshledala důvody k uvalení vazby, jsem vyskočil z postele a spěchal jsem na místo srazu, odkud jsme s doktorkou Slámovou ihned za dr.Dukem odjeli.
Ten byl držen v budově Cizinecké policie v pražském Karlíně s vypsanou výjezdní doložkou, která mu de facto nařizovala, aby do půlnoci dnešního dne jako nežádoucí osoba území tohoto státu opustil. Doktorka Slámová si na tento nezákonný přístup okamžitě začala stěžovat, ale bylo jasné, že mluvíme s příliš malými figurkami, které jen plní příkazy „těch nahoře“. Dr.Duke, zjevně unavený, ale stále plný nadšení, nás oba přivítal a živě se zajímal o svůj případ. Vysvětlili jsme mu situaci a ujistili ho, že ačkoliv bude muset Prahu i celou tuto republiku skutečně opustit, náš právní boj bude dále pokračovat a celé nesmyslné obvinění proti němu rozbijeme na kousky.
V dopoledních hodinách dnešního dne se dr.Duke vydal na dlouhou cestu zpátky domů. Za sebou nechal mnoho odhodlaných mladých lidí, pro které jeho vyhoštěním nic neskončilo a které inspiroval k ještě většímu odhodlání a zápalu bojovat za naši Evropu, naše přežití a tak jako kdysiJan Hus , i za pravdu.
White race must win this war. Therefore, I will work, I will save, I will sacrifice, I will endure, I will fight cheerfully and do my utmost, as if the issue of the whole struggle depended on me alone.
vzkazů:
5945
| odkud:
Love planet
| registrován od:
29. July 2004 11:34
| poslední návštěva:
27. July 2009 12:31
bo kdyby to bylo z vyssich mist tak DD zustane na vazbe,takhle ho radsi vyhostili
