posláno:
14. March 2005 21:51
Brundibar:
K Waffen – SS.
Do SS byla začleněna i Kaminského skupina, která byla nechvalně známá svojí bestialitou. Při likvidaci povstání ve Varšavě si počínali tak, že Kaminskij byl postaven před vojenský soud, odsouzen a popraven. – to je příklad, že takové jednání se netolerovalo.
Brutální jednání nebylo prostě normou jednotek SS!
Peiperova skupina se vskutku dopustila během operace Greif několika přečinů, ale zároveň zůstala jedinou.
Výborná mapka k operaci Greif se nachází v knize Sira Liddella Basila Harta: Druhá světová válka. Víš, že to byla hodně složitá operace. Šlo v ní o mnoho. Byl to poslední boxerský úder Třetí říše před jejím K.O. A to, že tam panoval neuvěřitelný zmatek, to taky víš. Za této situace je snad opodstatněné, že se stal incident Malmédy. A jiné.
Takže jaké je vysvětlení Charlese Whitinga v knize Jochen Peiper: Hitlerův muž? (to, že Ti ten autor nesedne snad jenom kvůli tomu, že v knize Ardeny nebyl malmédský incident nijak zvlášť probírán – tak to je dost absurdní vysvětlení, tohle byl víceméně okrajový incident a pro operaci Greif, která byla hlavním tématem knihy, nebyl podstatný).
Stavelot:
1) incident mezi Stavelot – Stoumont. Zcela pravděpodobně šlo o civilisty, kteří nebyli zabiti muži Peiperovy skupiny (!!!), nýbrž AMERICKÝMI BOMBARDÉRY…Dále – neexistují věrohodní svědci, kteří by přihlíželi tomu, že by je likvidovali. Vlastně neexistuje žádný důkaz, který by dokazoval skutečně bezpodmínečně, že je popravili SS. Ba naopak, vypadá to na typickou práci amerických bombardérů, kteří bezhlavě bombardovali kdeco, i vyloženě civilní oblasti – to museli plánovači bombardování moc dobře vědět. Navíc důsledky přátelského bombardování Američanů způsobili belgickým civilistům více ztrát, než celá válka. Hmm? Nikdy nedokázaný, nikdy důkladně nevyšetřovaný a v podstatě beze svědků incident – takže Stavelot odpadá ze hry.
2) Je fakt, že místní obyvatelstvo rozhodně nemělo mírumilovnou a nečinnou pověst. Ba naopak.
3) Asi tady někdo zapomíná, že probíhala zuřivá bitva. Kde by prosím Tě vzali čas na nějaké krásné procházky a likvidaci bezvýznamných civilistů?
4) Kdepak jsou důkazy? Máš je snad? Za ta léta se žádné v podstatě nenašly. Podezřelé je i chování Belgičanů v téhle záležitosti.
Malmédy:
1) Důkladný popis celé události je na str. 125 a dál, včetně časové posloupnosti. Sestaveno z výpovědí SS – manů, přeživších Američanů, a svědků.
2) Kdes přišel k tomu mučení? Proboha, to je prostě hovadina. Jsme v zimě 44´ a v probíhající velké operaci, žádná havajská procházka se spoustou volného času. Navíc jsem v životě neslyšela, aby Waffen – SS mučili anglo – americké zajatce, ba naopak dochovaly se příběhy vstřícného zacházení, někdy i úsměvné, kdy zajatci potom s hrůzou zjistili, že to jsou neblaze proslulí SS, kteří se o ně starali takhle hezky.
3) Z celého malmédského incidentu vyplývá především několik věcí – SS tlačil čas, mrtví muži okradeni nebyli (nikdo!!!) - muži byli popraveni rychle, následovala prohlídka těl a případně rána z milosti. Jak k tomu došlo? Výpovědi se rozcházejí a je jich několik variant. Varianta Dobynse je však podpořena i dalšími výpovědy. Všechny mají základní rys, základní fakta. Figuruje v nich SS – man Fleps, který se choval dost emotivně, mával pistolí atd. – nějaký zajatec vykřikl, Fleps zpanikařil a vystřelil, přičemž zajatci jako stádo podlehli masové psychóze a začali prchat. SS v prvotní reakci do nich začali střílet a kosit je kulometem. A co z toho vyplývá? Peiperova skupina byla hodně dlouho v bojích bez odpočinku, tlačil je na té osudné křižovatce čas, byli v příšerném napětí, američtí zajatci je zdržovali, zatímco zuřila válka. Zbytek dodělala nepřiměřená reakce Flepse, amerických zajatců a následně SS – manů…A hlavně nepřehlédnutelný chaos.
4) Proč Peiper toto nevyšetřil a nevyvodil důsledky? Hm, když se nad tím zamyslím, tak odpovím, kde by na tohle vzal čas? Uvědom si, že jsme v zimě 1944, kdy bylo již skoro vše ztraceno a oni bojovali především o holý život! To bylo žití ze sekundy na sekundu, konečná fáze války.
5) Incident Malmédy rozhodně nebyla úmyslná promyšlená likvidační akce, to ostatně svědčí i relativně vysoký počet přeživších.
6) To, že za toto byl odsouzen zrovna Jochen Peiper, který tyto vojáky neměl momentálně pod kontrolou a byl dávno vpředu před nimi, nedával žádný takový rozkaz k likvidaci….A hlavně, ani soud nebyl přesvědčen o Peiperově vině. Jenže společenská objednávka zněla „nalézt viníka za Malmédy“. A tak se jím stal Jochen Peiper…Celý ten proces byl nezákonný, protože svědci i mimo řady SS, co tam vlastně svědčili, byli k tomu brutálně donuceni. Nakonec to spojenci uznali, byl nový proces, „opravy“ atd….hm?
Oradour:
Bližší informace k tomu nemám po ruce, ale zase civilisté v Oradouru rozhodně dělali akce proti divizi Das Reich. Jestli počítali s tím, že se jim nic nestane, s tím, že provokují vojáky těžce zkoušené, nervy zničené divize, tak to byla naivita největšího kalibru.
Tak, japonskou frontu za WWII. nebudeme probírat. Místo toho si vzpomenu Vietnam. Napalm a podobné parádičky, porušování lidských a válečných práv v nevídaném rozsahu, vypalování, brutální likvidace celých vietnamských vesnic. Byli to Američané, co to dělali. A jestli si dobře vzpomínám, v Norimberku z něčeho podobného obžalovali SS jako celek. A to ještě největšími zločiny SS byly malé a velice nahodilé incidenty jako Oradour. Nikoliv taková systematická pravidelná taktika, jako byla ve Vietnamu…
No comment.
Jaká mám kritéria pro knihy o SS apod.? Pro mě je důležité, jak autor pracuje s fakty, domněnkami, šeptandami. Jak si to ověřuje, nebo se snaží ověřovat. A hlavně, jestli je objektivní.
Rupert Butler, četla jsem jeho knihu Černí andělé. Je to již dávno, ale byla jsem znechucená. Když jsem si pak jinde přečetla vyvrácení toho, co tvrdil a jiné pochybnosti o něm, tak mě to jenom utvrdilo v tom, že se nejedná o historika, který by si nějak zasloužil moji pozornost. Druhou šanci nedávám. A navíc někdo, který si vycucá z prstu 34, 4% účasti SS v Einsatzgruppen – tomu snad nevěříš? Proboha, Einsatzgruppen jsou dodnes docela záhadné, ne pořádně prozkoumané, zdokumentované, natož zprotokolované, kdo se toho zúčastnil, kdo ne, počty lidí se měnily (SS – mannům končil trest, vystřídali je jiní), byla určitá obměna. Butler je u mě pasé. Nedůvěryhodný, nespolehlivý a neobjektivní. Howgh.
A co se týče některých anglo – amerických zločinů. Tak to by byly tyhle záležitosti:
Znásilňování francouzských žen (byly za to desítky poprav)
Nepřiměřené bombardování civilních oblastí a to se týkalo všech zemí, kudy procházeli. – Stížnosti na tohle byly i padesát let po válce, jenže jsou opomíjené. Je jasné, že civilisté válku odnesou nejvíce, ale tohle bylo silné kafe, navíc nikdy ne přiznané se ctí.
Puštění vody do doků v Dunkerque, kde bojovali Hitlerjugend a utopili je tak
Zastřelení některých členů 12. tankové divize SS Hitlerjugend – regulérní poprava
Drážďany, Hamburk.
Internační tábory a podmínky v nich
Koncentrační tábory v USA pro Japonce
Hirošima, Nagasaki, Tokio
Přísně utajované, málo známé, skoro nepublikované, pokusy na zajatcích
Jalta (více dole)
Příprava útočné války vůči Norsku
Vojenské napadení některých zemí Blízkého východu
Atd.
Podívej, spousta dalších věcí ještě vyjde najevo. Většina zločinů, nebo úlety, přehmaty jsou ve vojenských knihách zmiňovány spíše okrajově a la jedna věta (proto se to tak blbě hledá). Postupem času bude prostor i pro tyto choulostivé věci. Snad. Případ křižníku Indianapolis ukazuje, že si to ale velmi dobře hlídají, aby cokoliv negativního neproniklo ven…Iluze si nedělám.
I když samozřejmě, opakuji, zločiny páchaly všechny strany zúčastněné ve válce, pro mnoho z nich neexistuje omluvy. Vadí mě ale jednostranné protěžování zločinnosti Německa a obvinění Kriegsmarine, Luftwaffe, Wehrmachtu a Waffen – SS jako celku…
V Norimberku se neměl konat proces s poraženými, vojáky, politiky, nýbrž výhradně s lidmi, kteří se zúčastnili holocaustu. A to od nejvyšší činitele, až po běžné strážné. Jenže místo toho např. lékaři z koncentr. táborů nalezli uplatnění s výsledky svých nelidských pokusů v USA, SSSR…
Nechápu za co byl odsouzen například Dönitz.
Kladu Ti stejnou otázku jako Shooter, opravdu si myslíš, že boje na západní frontě byly fér, opentlené růžovými mašličkami? Vážně?
To byly tak neuvěřitelně tvrdé boje, že Spojenci museli nasazovat totální přesilu jak na zemi, tak i na vzduchu, aby vůbec vyhráli. A přesto tu bylo místo pro lidskost projevenou například v Arnhemu.
A co považuji za největší zločin? Skoro neznámý zločin na miliónech lidí?
Trochu to popíšu. Vycházím z knihy Oběti Jalty od Nikolaje Tolstého. Upozorňuji důsledně všechny, že by si tu knihu měli ve svém vlastním zájmu přečíst. Autor za ní byl pohnán před soud a odsouzen, protože tahle záležitost byla tajná s přísně utajovanými fakty…
Jedná se o zločin, na kterém se podíleli především Sověti, ale byli to Anglo – Američané, kteří jim dodali materiál.
Po konci války tu bylo obrovské množství ruských zajatců, vlasovců, kozáků a nuceně nasazených z SSSR. Část jich se nacházela v rukou Anglo – Američanů, kteří je de facto buď osvobodili nebo zajali (vlasovce).
Každý, kdo se trochu zajímal o WWII ví, že ke konci války byla obrovská vlna lidí, která prchala na západ do rukou Anglo – Američanů. Prchali před Rusy. Byli to i jejich vlastní lidé, například nuceně nasazení, kteří věděli, že nikdo pro ně v SSSR nebude mít pochopení.
Víte co se stalo? Churchill, Roosevelt se mezi sebou na Jaltě dohodli, že tito lidi vydají Sovětům. Bez podmínek. Samozřejmě, že mezi nimi byli lidé, kteří nikdy nebyli občané SSSR, byli to potomci x – generací emigrantů z Ruska. Zejména u kozáků a vlasovců se vědělo, že jsou v SSSR jako nepřítel číslo 1.
Jaký potkal osud milióny lidí NÁSILNĚ rukou anglo – američanů poslaných do SSSR? Popravy, gulagy, pronásledování, mučení, vězení. BEZ VÝJIMKY. To se týkalo i nevinných sovětských zajatců, nuceně nasazených. Spojenci to věděli. Přesto to udělali. Toto je největší zločin, kterého se mohli dopustit.
A co je ještě horší? Nikdo se Sovětům nevzepřel, ba naopak bylo jim pomáháno, byli to anglo – američané co násilně tyto nebožáky sháněli, nemilosrdně je vyhošťovali, dopravovali směr Sovětský svaz.
Naprostá většina lidí dala vědět, že se nechtějí do SSSR vrátit. Na všech úrovních toto naléhavě opakovali. Nebylo jim to nic platné…
Rest in peace…
Pokračování někdy jindy :o)
K Waffen – SS.
Do SS byla začleněna i Kaminského skupina, která byla nechvalně známá svojí bestialitou. Při likvidaci povstání ve Varšavě si počínali tak, že Kaminskij byl postaven před vojenský soud, odsouzen a popraven. – to je příklad, že takové jednání se netolerovalo.
Brutální jednání nebylo prostě normou jednotek SS!
Peiperova skupina se vskutku dopustila během operace Greif několika přečinů, ale zároveň zůstala jedinou.
Výborná mapka k operaci Greif se nachází v knize Sira Liddella Basila Harta: Druhá světová válka. Víš, že to byla hodně složitá operace. Šlo v ní o mnoho. Byl to poslední boxerský úder Třetí říše před jejím K.O. A to, že tam panoval neuvěřitelný zmatek, to taky víš. Za této situace je snad opodstatněné, že se stal incident Malmédy. A jiné.
Takže jaké je vysvětlení Charlese Whitinga v knize Jochen Peiper: Hitlerův muž? (to, že Ti ten autor nesedne snad jenom kvůli tomu, že v knize Ardeny nebyl malmédský incident nijak zvlášť probírán – tak to je dost absurdní vysvětlení, tohle byl víceméně okrajový incident a pro operaci Greif, která byla hlavním tématem knihy, nebyl podstatný).
Stavelot:
1) incident mezi Stavelot – Stoumont. Zcela pravděpodobně šlo o civilisty, kteří nebyli zabiti muži Peiperovy skupiny (!!!), nýbrž AMERICKÝMI BOMBARDÉRY…Dále – neexistují věrohodní svědci, kteří by přihlíželi tomu, že by je likvidovali. Vlastně neexistuje žádný důkaz, který by dokazoval skutečně bezpodmínečně, že je popravili SS. Ba naopak, vypadá to na typickou práci amerických bombardérů, kteří bezhlavě bombardovali kdeco, i vyloženě civilní oblasti – to museli plánovači bombardování moc dobře vědět. Navíc důsledky přátelského bombardování Američanů způsobili belgickým civilistům více ztrát, než celá válka. Hmm? Nikdy nedokázaný, nikdy důkladně nevyšetřovaný a v podstatě beze svědků incident – takže Stavelot odpadá ze hry.
2) Je fakt, že místní obyvatelstvo rozhodně nemělo mírumilovnou a nečinnou pověst. Ba naopak.
3) Asi tady někdo zapomíná, že probíhala zuřivá bitva. Kde by prosím Tě vzali čas na nějaké krásné procházky a likvidaci bezvýznamných civilistů?
4) Kdepak jsou důkazy? Máš je snad? Za ta léta se žádné v podstatě nenašly. Podezřelé je i chování Belgičanů v téhle záležitosti.
Malmédy:
1) Důkladný popis celé události je na str. 125 a dál, včetně časové posloupnosti. Sestaveno z výpovědí SS – manů, přeživších Američanů, a svědků.
2) Kdes přišel k tomu mučení? Proboha, to je prostě hovadina. Jsme v zimě 44´ a v probíhající velké operaci, žádná havajská procházka se spoustou volného času. Navíc jsem v životě neslyšela, aby Waffen – SS mučili anglo – americké zajatce, ba naopak dochovaly se příběhy vstřícného zacházení, někdy i úsměvné, kdy zajatci potom s hrůzou zjistili, že to jsou neblaze proslulí SS, kteří se o ně starali takhle hezky.
3) Z celého malmédského incidentu vyplývá především několik věcí – SS tlačil čas, mrtví muži okradeni nebyli (nikdo!!!) - muži byli popraveni rychle, následovala prohlídka těl a případně rána z milosti. Jak k tomu došlo? Výpovědi se rozcházejí a je jich několik variant. Varianta Dobynse je však podpořena i dalšími výpovědy. Všechny mají základní rys, základní fakta. Figuruje v nich SS – man Fleps, který se choval dost emotivně, mával pistolí atd. – nějaký zajatec vykřikl, Fleps zpanikařil a vystřelil, přičemž zajatci jako stádo podlehli masové psychóze a začali prchat. SS v prvotní reakci do nich začali střílet a kosit je kulometem. A co z toho vyplývá? Peiperova skupina byla hodně dlouho v bojích bez odpočinku, tlačil je na té osudné křižovatce čas, byli v příšerném napětí, američtí zajatci je zdržovali, zatímco zuřila válka. Zbytek dodělala nepřiměřená reakce Flepse, amerických zajatců a následně SS – manů…A hlavně nepřehlédnutelný chaos.
4) Proč Peiper toto nevyšetřil a nevyvodil důsledky? Hm, když se nad tím zamyslím, tak odpovím, kde by na tohle vzal čas? Uvědom si, že jsme v zimě 1944, kdy bylo již skoro vše ztraceno a oni bojovali především o holý život! To bylo žití ze sekundy na sekundu, konečná fáze války.
5) Incident Malmédy rozhodně nebyla úmyslná promyšlená likvidační akce, to ostatně svědčí i relativně vysoký počet přeživších.
6) To, že za toto byl odsouzen zrovna Jochen Peiper, který tyto vojáky neměl momentálně pod kontrolou a byl dávno vpředu před nimi, nedával žádný takový rozkaz k likvidaci….A hlavně, ani soud nebyl přesvědčen o Peiperově vině. Jenže společenská objednávka zněla „nalézt viníka za Malmédy“. A tak se jím stal Jochen Peiper…Celý ten proces byl nezákonný, protože svědci i mimo řady SS, co tam vlastně svědčili, byli k tomu brutálně donuceni. Nakonec to spojenci uznali, byl nový proces, „opravy“ atd….hm?
Oradour:
Bližší informace k tomu nemám po ruce, ale zase civilisté v Oradouru rozhodně dělali akce proti divizi Das Reich. Jestli počítali s tím, že se jim nic nestane, s tím, že provokují vojáky těžce zkoušené, nervy zničené divize, tak to byla naivita největšího kalibru.
Tak, japonskou frontu za WWII. nebudeme probírat. Místo toho si vzpomenu Vietnam. Napalm a podobné parádičky, porušování lidských a válečných práv v nevídaném rozsahu, vypalování, brutální likvidace celých vietnamských vesnic. Byli to Američané, co to dělali. A jestli si dobře vzpomínám, v Norimberku z něčeho podobného obžalovali SS jako celek. A to ještě největšími zločiny SS byly malé a velice nahodilé incidenty jako Oradour. Nikoliv taková systematická pravidelná taktika, jako byla ve Vietnamu…
No comment.
Jaká mám kritéria pro knihy o SS apod.? Pro mě je důležité, jak autor pracuje s fakty, domněnkami, šeptandami. Jak si to ověřuje, nebo se snaží ověřovat. A hlavně, jestli je objektivní.
Rupert Butler, četla jsem jeho knihu Černí andělé. Je to již dávno, ale byla jsem znechucená. Když jsem si pak jinde přečetla vyvrácení toho, co tvrdil a jiné pochybnosti o něm, tak mě to jenom utvrdilo v tom, že se nejedná o historika, který by si nějak zasloužil moji pozornost. Druhou šanci nedávám. A navíc někdo, který si vycucá z prstu 34, 4% účasti SS v Einsatzgruppen – tomu snad nevěříš? Proboha, Einsatzgruppen jsou dodnes docela záhadné, ne pořádně prozkoumané, zdokumentované, natož zprotokolované, kdo se toho zúčastnil, kdo ne, počty lidí se měnily (SS – mannům končil trest, vystřídali je jiní), byla určitá obměna. Butler je u mě pasé. Nedůvěryhodný, nespolehlivý a neobjektivní. Howgh.
A co se týče některých anglo – amerických zločinů. Tak to by byly tyhle záležitosti:
Znásilňování francouzských žen (byly za to desítky poprav)
Nepřiměřené bombardování civilních oblastí a to se týkalo všech zemí, kudy procházeli. – Stížnosti na tohle byly i padesát let po válce, jenže jsou opomíjené. Je jasné, že civilisté válku odnesou nejvíce, ale tohle bylo silné kafe, navíc nikdy ne přiznané se ctí.
Puštění vody do doků v Dunkerque, kde bojovali Hitlerjugend a utopili je tak
Zastřelení některých členů 12. tankové divize SS Hitlerjugend – regulérní poprava
Drážďany, Hamburk.
Internační tábory a podmínky v nich
Koncentrační tábory v USA pro Japonce
Hirošima, Nagasaki, Tokio
Přísně utajované, málo známé, skoro nepublikované, pokusy na zajatcích
Jalta (více dole)
Příprava útočné války vůči Norsku
Vojenské napadení některých zemí Blízkého východu
Atd.
Podívej, spousta dalších věcí ještě vyjde najevo. Většina zločinů, nebo úlety, přehmaty jsou ve vojenských knihách zmiňovány spíše okrajově a la jedna věta (proto se to tak blbě hledá). Postupem času bude prostor i pro tyto choulostivé věci. Snad. Případ křižníku Indianapolis ukazuje, že si to ale velmi dobře hlídají, aby cokoliv negativního neproniklo ven…Iluze si nedělám.
I když samozřejmě, opakuji, zločiny páchaly všechny strany zúčastněné ve válce, pro mnoho z nich neexistuje omluvy. Vadí mě ale jednostranné protěžování zločinnosti Německa a obvinění Kriegsmarine, Luftwaffe, Wehrmachtu a Waffen – SS jako celku…
V Norimberku se neměl konat proces s poraženými, vojáky, politiky, nýbrž výhradně s lidmi, kteří se zúčastnili holocaustu. A to od nejvyšší činitele, až po běžné strážné. Jenže místo toho např. lékaři z koncentr. táborů nalezli uplatnění s výsledky svých nelidských pokusů v USA, SSSR…
Nechápu za co byl odsouzen například Dönitz.
Kladu Ti stejnou otázku jako Shooter, opravdu si myslíš, že boje na západní frontě byly fér, opentlené růžovými mašličkami? Vážně?
To byly tak neuvěřitelně tvrdé boje, že Spojenci museli nasazovat totální přesilu jak na zemi, tak i na vzduchu, aby vůbec vyhráli. A přesto tu bylo místo pro lidskost projevenou například v Arnhemu.
A co považuji za největší zločin? Skoro neznámý zločin na miliónech lidí?
Trochu to popíšu. Vycházím z knihy Oběti Jalty od Nikolaje Tolstého. Upozorňuji důsledně všechny, že by si tu knihu měli ve svém vlastním zájmu přečíst. Autor za ní byl pohnán před soud a odsouzen, protože tahle záležitost byla tajná s přísně utajovanými fakty…
Jedná se o zločin, na kterém se podíleli především Sověti, ale byli to Anglo – Američané, kteří jim dodali materiál.
Po konci války tu bylo obrovské množství ruských zajatců, vlasovců, kozáků a nuceně nasazených z SSSR. Část jich se nacházela v rukou Anglo – Američanů, kteří je de facto buď osvobodili nebo zajali (vlasovce).
Každý, kdo se trochu zajímal o WWII ví, že ke konci války byla obrovská vlna lidí, která prchala na západ do rukou Anglo – Američanů. Prchali před Rusy. Byli to i jejich vlastní lidé, například nuceně nasazení, kteří věděli, že nikdo pro ně v SSSR nebude mít pochopení.
Víte co se stalo? Churchill, Roosevelt se mezi sebou na Jaltě dohodli, že tito lidi vydají Sovětům. Bez podmínek. Samozřejmě, že mezi nimi byli lidé, kteří nikdy nebyli občané SSSR, byli to potomci x – generací emigrantů z Ruska. Zejména u kozáků a vlasovců se vědělo, že jsou v SSSR jako nepřítel číslo 1.
Jaký potkal osud milióny lidí NÁSILNĚ rukou anglo – američanů poslaných do SSSR? Popravy, gulagy, pronásledování, mučení, vězení. BEZ VÝJIMKY. To se týkalo i nevinných sovětských zajatců, nuceně nasazených. Spojenci to věděli. Přesto to udělali. Toto je největší zločin, kterého se mohli dopustit.
A co je ještě horší? Nikdo se Sovětům nevzepřel, ba naopak bylo jim pomáháno, byli to anglo – američané co násilně tyto nebožáky sháněli, nemilosrdně je vyhošťovali, dopravovali směr Sovětský svaz.
Naprostá většina lidí dala vědět, že se nechtějí do SSSR vrátit. Na všech úrovních toto naléhavě opakovali. Nebylo jim to nic platné…
Rest in peace…
Pokračování někdy jindy :o)
Was tust du? Was fühlst du? Was bist du? Doch nur ein Tier...
vzkazů:
1717
| odkud:
říše Fantazie
| registrován od:
9. October 2003 14:05
| poslední návštěva:
24. October 2010 14:51
Ti, co na tom poli zůstali, zemřeli. Někteří vojáci, kteří utíkali, přežili. Když už zmiňuješ ty výpovědi amerických vojáků:všichni přeživší vypověděli, že před zahájením palby nebyly prováděny pokusy o útěk. Dobíjení raněných je taky nesporný.
a zapřísáhlý nacista. Ale také to, že se z zločinů spáchaných Einsatzgruppen psychicky zhroutil /ostatně je fakt, že příslušníci Einsatzgruppen byli dost často pod vlivem alkoholu, jinak by to nezvládli a některé jednotky Einsatzgruppen byly složeny z místních lidí, které nakonec úplně zdivočely/ a to, že to byl statečný voják ho částečně rehabilituje.
můj příspěvek z 6. března) Debata tedy byla o waffen SS, neo bůrské válce. Nevím, proč bych měl uvádět sovětské zločiny. Já vím, co se dělo. Nebavíme se tu ale o bojích na frontě, ani o partyzánských bojích, protože tam se obě strany chovaly obdobně. Nelze ovšem zapomínat, kdo zaútočil a že německá armáda šla do této války s tím, že se nebudou dodržovat předpisy válečného práva.