posláno:
30. March 2005 22:33
glory: Ale jak můžeš čekat hodinu a půl na policii ve společnosti revizorů? Drželi Tě tam násilím? To je omezování osobní svobody.
A dochodok? Ohooo na ten zapomen! Opravdu si myslis, ze při dnešním projidani zbude něco na duchody? Kolaps důchodového systemu prijde do deseti let. A s tim mozna i kolaps systemu jako takoveho, ze.
ultraragazzacio: Mít svého advokáta je opravdu nejlepší, pokud máte na to, platit mu 1500,- Kč a více na hodinu. Potom si můžete povídat o všem, co Vás napadne. Jen nechápu Vaše přesvědčení, že tím, že máte advokáta, jste „za vodou“. Znám jistého pána, který měl advokátů několik a bručí, že.
Thurisaz: Aaa budouci kolega! Doufam, ze budete prijat.
R.S.R.: Děkuji za dotaz, kolego, stejně tak za kompliment, avšak, kolego, buďte střídmý v hodnocení, habilitace mne teprve čeká, tedy doufejme. Dotaz je zajímavý, proto hned odpovím. Mimochodem, důvodové zprávy píšou dementi, ty nečtěte. Navíc jsou psány pro negramoty a ignoranty, tj. pro poslance, tím hůře!
Ust. § 12 zák. č. 82/98 Sb.o tom, že právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, je právnickým blábolem a nesmyslem, který má umožňovat beztrestné uvěznění nevinných a nepohodlných osob. Jak si mohu vazbu zavinit sám? Jdu tam snad dobrovolně? Těším se, až to bude naše vláda vysvětlovat ve Štrasburku před courtem, tedy tento neobolševický blábol.
Máme tu judikát Ústavního soudu z roku 2002. V duchu naší bolševické justice se drží následujícího výkladu: Základní právo na odškodnění ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny
má pouze ten, jemuž byla škoda způsobena nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Uvalení vazby na osobu obviněnou z trestného činu samo o sobě nezákonným rozhodnutím není, pokud je toto rozhodnutí učiněno v souladu s čl. 8 odst. 4 a 5 Listiny,
resp. v souladu s trestním řádem. Vazba neztrácí svou zákonnou kvalitu tím, že osoba obviněná a později obžalovaná z trestného činu byla nakonec obžaloby zproštěna proto, že nebylo prokázáno, že skutek spáchala. Jestliže zákon č. 58/1969 Sb. (dnes zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem) zakládá odpovědnost státu za škodu způsobenou vedle nezákonného též
zákonným rozhodnutím o vazbě, pokud byl obžalovaný později zproštěn obžaloby, poskytuje vyšší zákonný standard ochrany práv. Jde bezpochyby o moudrý a vítaný počin zákonodárce, který si nadevše cení osobní svobody jednotlivce, nikoli však o plnění závazného pokynu podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Stejně tak ustanovení čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod (vyhlášena pod č. 209/1992 Sb.) podle Ústavního soudu jen stipuluje právo na odškodnění tomu, kdo byl obětí zatčení nebo zadržení v rozporu s ustanoveními čl. 5. Ustanovení čl. 5 odst. 1 Úmluvy přitom činí výjimky z práva na svobodu a osobní bezpečnost v případech zákonného zatčení nebo jiného zbavení svobody. Tento judikát znamená, milý pane, že se u naší justice domůže leda h….
Mým názorem na dikci ust. § 9 cit. zákona jest, že právo na náhradu škody může vzniknout z rozhodnutí o vazbě i tehdy, pokud toto rozhodnutí nebylo nezákonné. Při rozhodování o vazbě totiž zpravidla nejsou k disposici tatáž zjištění, která jsou potom zohledněna při meritorním rozhodování, a proto může dojít ke vzetí do vazby i tehdy, když řízení později skončí zastavením, zproštěním obžaloby nebo postoupením jinému orgánu. Rozhodnutí
o vazbě proto nemusí být vždy nezákonné, a proto také nemusí dojít k jeho zrušení. Poškozeným je pak ten, na němž byla vazba vykonána.
Avšak! V této věci je poměrně čerstvý judikát Evropského soudu pro lidská práva ze dne 22. června 2004 v tzv. věci Pavletič proti Slovensku, dále mj. Baranovič proti Polsku a mohli bychom pokračovat. Vazební stíhání s pozdějším osvobozujícím rozsudkem je porušením čl. 6 a 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Je třeba však prokázat i nezákonnost postupu soudů, tj. že např. nepřezkoumaly "urychleně" zákonnost vazby, a tím porušily čl. 5 odst. 4 Úmluvy, který zní: "Každý, kdo byl zbaven svobody zatčením nebo jiným způsobem, má právo podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné." Stručně řečeno, při stížnosti je nutno se opírat o čl. 5 a 6 Úmluvy. Je dobré a pro úspěch stížnosti NUTNÉ poukazovat na poškození zdraví, psychickou újmu, morální újmu, společenskou újmu, omezování a ničení korespondence (čl. 8 – pozor!), a na škodu není ani prohlásit se za žida či národnostní menšinu a oběť diskriminace a rasismu.
Podaří-li se poškozenému toto prokázat, lze se dovolávat čl. 41 Úmluvy, cit. „Jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené Vysoké smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění.“ Spravedlivé zadostiučinění se vyplácí v penězích, můžete však žádat i jiné zadostiučinění. Zfackovat soudce, který na vás uvalil vazbu, musíte však na vlastní riziko, že.
Nenarážíte v praxi na jednoho brněnského patriota? Kolegové z politické policie (tedy, přesněji řečeno z protiextremistického, že) se jím zabývají stále.
Čas pro rozsudky přijde
vzkazů:
41
| odkud:
www.justice.cz
| registrován od:
28. March 2005 23:26
| poslední návštěva:
26. May 2006 14:47
Ne tak po matičce stověžaté, protože tu bývám lapen příliš často a předpokládám, že bych se na již zmiňovanou částku 100 000 dluhu dostal velmi rychle. A soudní exekuce na můj nový bazén nebo domácí kino by mě určitě nepotěšila... 
