posláno:
6. December 2004 21:39
Mr.Punťa: Protože si potrpíš na zdroje, tak čerpám s Konzervativního anglického listu Morning Post z roku 1920.
A začneme pěkně daleko v historii až u Templářů.
Vynikající specialista historie Templářů, francouzky hrabě le Couteulx de Canteleu, vysvětluje, že templářský řád během půlstaletého pobytu v Palestině vytvořil těsné a zlověstné spojení se židovským řádem Úkladných vrahů - odnože Ismaelitů Východu, jichž cíle bylo znovu vybudování Šalomounova chrámu t.j. obnovení židovské říše. Byl to Guillaume de Montbard, jenž první byl zasvěcen v zednářský, židovský kult a jenž zasvěcení přenesl i na své druhy. Templáři po svém návratu do Evropy byli obviněni z přidržování se nekřesťanského a rouhavého rituálu, jejich velmist Jakub de Molay byl ve Francii upálen a řád rozpuštěn. Někteří jeho členové odpluli z Francie do Skotska, kde založili řád skotského ritu, jenž existuje dodnes.
Vynikající orientalista Augustus Schlegel praví, že " řád Templářů byl mostem, po němž veškeren souhrn mysterii přešel na západ...Jimi přicházely tradice Šalomouna a jeho chrámu..."
Copin-Albancelli poukazuje na to, že Židé měli kdysi vládu a tato vláda existuje i po rozptýlení Židů a skrytě pracuje za svobodným zednářstvím.
Úvod spojení mezi židovstvím a tajnými společnostmi možno položiti do poloviny 18. století, kdy portugalský Žid Martinez Paschalis založil ve Francii řád Cohenů na podkladě kabalistickém, jenž se pak rožšířil po Evropě až do Ruska. Členové jeho nazýváni Martinisty nebo francouzskými Osvícenci.
V Německu založil zednářskou společnost 1776 pověstný "Spartacus" Weishaupt. Hlásal, že vládci a národnosti musí zmizet, že člověk nesmí znáti jiného zákona nežli veleknihy přírody a že revoluce musí býti dílem tajných společností. Spartakovic se záhy rozšířili po celém Německu a získali velkeho vlivu i u dvora. Posílali své agenty do Francie a Anglie, aby chytře "osvítili" tyto země.
Francouzské svobodné zednářstvo nabylo v té době jistých velmi nebezpečných a převratnických forem. Francie byla pokryta sítí tajných organizací zednářských a členy jich byli všichni Jakobíni. Velký Orient, v němž bylo soustředěno skoro 400 zednýřských loží francouzských, stal se nesmírnou revolucionářskou organizací a již r.1776 vydal pokyny pro povstání. Nuže, je známo, že z hlavních příčin pařížské revoluce byl nedostatek chleba, přičítávaný neúrodě. Pí. Websterová cituje však ve svém díle o francouzské revoluci mnohé autority na důkaz toho, že nedostatek chleba byl úmyslně zhoršován lidmi, kteří skupovali a zadržovali obilí a kteří byli agenty vévody Orleánského, velmistra francouzských zednářů. Je jisté (Mr.Punťo), že hospodářská krize předcházející revoluci byla zostřena, ne-li způsobena příčinami umělými a byly částí určitého revolucionářského plánu.
Francouzská revoluce byla tedy řízena zednářskými organizacemi s Jakobíny. Jisté je i to, že na francouzské revoluci mělo podíl i Prusko s Bedříchem II., taktéž zednářským velmistrem, a revolucionářské kluby anglické, jejichž zlato pomáhalo revoluci financovat.
V Rusku existovalo zednářství již r.1732, bylo však od r. 1822 přísně zakázáno a pronásledováno. Mezinárodní živly byly tam však přesto potají činny a revoluce r.1905 byla vyvolána jimi. A byli to opět hlavně Židé, kteří k podvratné své činnosti využili nezdařené války rusko-japonské a kteří včas zmizeli za hranice, když povstání uměle vyvolané se nepodařilo.
Rovněž v revoluci turecké r.1908 byli Židé činni, zejména v soluňských zednářských lóží a financováním revolučního hnutí. Mladoturecký výbor "Jednota a pokrok" podržel si i po revoluci zednářský a silně židovský ráz, a mnozí židé stali se ministry a čelnými činiteli nověho státního útvaru v Turecku. Za zaznamenání stojí, že hned po sesazení sultána Abdula Hamida vyšly v Cařihradě dva časopisy, které podporovaly turecké zednářství a sionismus a propagovali utvoření judejsko-tureckého státu. A zajímavé je i to, že i zde byli Židé přívrženci německé říše a německého vlivu v Asii.
V revoluci portugalské r.1910 byla patrna těsná spojitost mezi portugalským republikánstvím a kontinentálním zednářstvím. K pádu portugalské dynastie nejvíce přispěly vůdčí rody Cohenů, Castrů, Costů a j., rozšířené i za hranice a spřízněné mezi sebou svazky svobodného zednářství a israelitskou universální aliancí. Také němci byli v těsné spojitosti s celým hnutím, bažíce po portugalských osadách, o které již vyjednával německý vyslanec Lichnowski s Greyem.
A zpět k Rusku. Anglický ministr Churchil poznamenal v dolní sněmovně anglické (v listopadu 1919):"...Lenin nepřišel dříve, dokud nedal pokyny temným osobám v azylech New Yorku, Glasgowa, Bernu a jiných zemí, a dokud neshromáždil vedoucí duchy hrozné sekty, nejhroznější sekty světa, jejíž byl veleknězem a hlavou. Obklopen těmito duchy dal se s démonskou schopností do ničení každého zařízení, na němž spočíval ruský stát..."
Císařská německá vláda použila tedy ke zničení Ruska tajné organizace - "nejhroznější sekty světa", jak pravil Churchill - sekty, která nebyla jen německá nebo ruská, nýbrž mezinárodní. Byla to moc vně Německa, moc vně Ruska: byla to moc světová, dosti silná, aby povalila nejen Rusko, ale i Německo.
Bolševická revoluce v Rusku potvrzuje předpověď Protokolů, že Rusko bude rozvráceno tajnou židovskou sektou, neboť hlavními činiteli jsou v ní Židé. Veškerá svoboda v Rusku jest popřena a samovláda vůle sovětů řízených Židy násilně vštípena všem. Je to systém vlády terorem. Kdokoliv má jiné mínění nežli sovětská vláda je popraven nebo uvězněn. Autor uvádí listinu 50 nejčelnějších osob sovětského Ruska z nich je 42 Židů, 1 Němec, 1 Lotyš a pouze 6 Rusů.
Americký Němci rozvinuli velkou akci proti vstupu Ameriky do války, protože věděli, že porážka Německa je pak neodvratná. Když však jejich intriky nepomohly, snažili se alespoň, aby docilili co možná nejlepších podmínek. A dnes ( vyšlo to v roce 1920 ) možno říci, že se jim mnoho povedlo, neboť versailleská mírová smlouva není dokonalým aktem a chová v sobě zárodky nových válek. Německu pak příliš neublíží, přes zdánlivě ohromná finanční břemena, neboť Německo postará se dříve nebo později, aby versailleská mírová smlouva byla zrevidována. Tajný vliv Německa na světové události nezanikl jeho porážkou a byli to Židé, židovští velkokapitalisté, velkoprůmyslníci a velkofinančníci, kteří tento vliv vykonávají. Obklopili prezidenta Wilsona tak, že byl po jistou dobu úplně pod jejich vlivem, a o této skutečnosti existuje podle francouzského spisovatele Maurrase písemné svědectví. I Clemenceau byl jimi obklopen. A zjevným dokladem tajných židovských vlivů na pařížské konferenci je Polsko. Silné Polsko není zájmem Židů, protože silné Polsko zbavilo by Židy obchodního a finančního monopolu a to vytvořením vlastních polských kooperativů, o co se poláci snaží již od ruské revoluce v r.1905. Silné Polsko není však také zájmem Německa. Wilson nejdříve v otázce Horního Slezka podporoval Polsko najednou obrátil a naléhal na plebiscit.
Známy politik Dr. Dillon praví ve své knize o pařížské mírové konferenci, že ze všech skupin, jejichž zájmy byly na konferenci podporovány, Židé měli snad nejbohatěji vypravené a jistě nejvlivnější exponenty. Byli tam Židé z Palestiny, Ruska, Polska, Ukrajiny, Rumunska, Řecka, V. Británie, Holandska a Belgie, avšak největší a nejskvělejší kontingent byl vyslán Spojenými Státy.
Dr. Dillon zmiňuje se také o menšinových smlouvách, o nichž četní mírový delegáti věřili, že byly vnuknuty a vynuceny Židy v Paříži shromážděnými. Potvfrzují to sami Židé. "Jewish Guardian" (Židovský strážce) uveřejnil v červnu 1920 článek, v němž se praví:"...Minoritní smlouvy byly zkušebním kamenem Ligy národů, která je v podstatě židovskou tužbou..."
Tak doufam Mr.Punťo, že Ti toto stačí. Je tam toho mnohem více, ale snažil jsem se vybrat to nejdůležitější.
Sionistické nitky jsou všude... Neruda měl pravdu, oni za vše můžou.
vzkazů:
1678
| registrován od:
30. April 2004 21:21
| poslední návštěva:
12. March 2015 22:32