Politologicko-literarny kruzok

Sedlis: nechci být sprostá, ale KOLIKRÁT BUDU ŘÍKAT, ŽE NAPŘED VYŘEŠÍME NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO A PAK BUDEME ŘEŠIT REVOLUCI 1989? Kdy si viděl, že bych zalezla zbaběle do díry? Sorry, ale tohle nedělám. Takže to tady nepodsouvej.

Mr. Punťa: Reagoval jsem na to, co jsi napsala. Na nic jiného a nic jsem ti ani nepodsouval. Neber to zas tak přehnaně osobně

Mr.Punťa:

1) Bavili jsme se o tom, že Židé měli ( a stále mají ) vliv na určité události. Nevím, proč se teda podivuješ nad tím, že jsem v tom článku psal pouze o událostech ( zdaleka ne o všech ) ve kterých mají Židé prokazatelně prsty.



2) Pokud se bavíme o vlivu Židů na určité události, tak zednářské lóže prostě zmínit musím. Abychom nechodili moc daleko, tak vliv zednářských lóži např. na politiku První republiky je třeba zmíněn v knize od M. Nakonečného Vlajka – K historii a ideologii českého nacionalismu na str. 81-86. A co se Velké francouzské revoluce týče, tak už jenom to, že hlavní heslo revoluce bylo heslo zednářské hovoří za vše

3) Možná, že vím, kde by ty jména mohla být napsána. Otázka ale je, jestli to seženu a pokud to seženu jestli tam ty jména skutečně budou.

4 + 5) Velmi pěkně a podrobně je popsán vliv judaismu na Balkáně v Týdeníku Politika v číslech 82 až 90.

6) Dle mne Portugalsko hrálo v minulosti trochu větší roli než v současnosti, ale bavit se o něm nemusíme.

7) Tak na to by ses spíše měla zeptat Churchilla

8) Na toto Ti odpovím až se mi vratí jedna kniha.

9) Lenin, Trockij, Stalin, Kameněv, Krestinskij, Zinoněv, Bucharin, Kalinin … Jejich rodokmeny Ti ale shánět nebudu. To, že se to obrátilo potom proti nim má na svědomí Stalin, ale to by byla zase debata s kterou by jsme se dostali dost daleko od původního tématu. Kdyby sis něco o Ruské revoluci přečetla, tak by jsi nemohla pokládat takové hloupé otázky. Takže než se s někým začneš o něčem hádat, tak si o daném problému zjisti alespoň základní věci. Moje prsty Ti za to budou velmi vděčny

10) Židé.

11 + 12) V druhé polovině předminulého století prožívaly USA bouřlivý rozmach průmyslu. To pochopitelně neušlo pozornosti Rotshildů ( doufám, že víš o kom mluvím ). Již v 90. letech onoho století zde působili dva významní spolupracovníci těchto bankéřů. Jedním z nich byl plukovník House, který vymohl v březnu 1917 propuštění Trockého-Bronsteina z dočasné pětidenní kanadské internace před jeho rozvratnou misí v Rusku. Druhý ze zmíněných spolupracovníků byl Jakob Schiff. K nim se přidali významní představitelé židovské „haute finance“, bratři Warburgové ( původem z Hamburku ). Tyto kruhy mohutně podporovaly Woodrowa Wilsona při obou jeho prezidentských kandidaturách ( prezidentem USA byl v letech 1913 – 1921 ). Plukovník House se stal prvním Wilsonnovým osobním poradcem; Paul Wartburg se stal předsedou Federálního reservního úřadu.

Co se týče mírových smluv.Přímo do očí bijící je fakt, že členem delegace Dohody byl Felis Wartburg a členem delegace poraženého Německa Mas Wartburg – jeho bratr! Není snad jasnějšího důkazu o tom, že celý systém Versailských mírových smluv ( Trianon aj. ) byl de facto zednářským kongresem, který rozhodoval o budoucnosti poválečné Evropy.

13 + 14) Jasně jsem napsal, že je to pouze výtah. Bylo tam toho mnohem více, ale snažil jsem se vybrat ty nejdůležitější věci. Článek byl neobjektivní? To sou mi věci. A co se té neúplnosti týče, nehodlám sem psát věci, které si můžeš najít v kdejaké učebnici dějepisu.

Neuškodilo by Ti, kdyby sis přečetla Protokoly sionských mudrců

PS.: Doufám, že tato debata neskončí podobně jako debata o RKZ, kdy pod tíhou nevyvratitelných důkazů jsi několika denní debatu zakončila tím, že Ti jsou RKZ volný a nemáš v tom pevný základ.

kurva ako tu mam robit cenzuru,ked sa mi to po vas ani nechce citat.

sak sa uvedomte stymi dlhymi prispevkami

barla.pge: S těmi dlouhými příspěvky bojujeme proti cenzuře

Shooter: reakci čekej asi až v lednu, teď mám plno věcí na zařizování, na fórum budu chodit jen kvůli privátům.

P.S. Tss, to se neboj. Světová historie je trochu jiná parketa. Taky si v Pearlu nezářil, když ses zachraňoval vypůjčenými citacemi od Brundibára

Mr. Punta: Je jedno jestli zazářil nebo ne ,pořád se přikláním k shoterovi ohledně pearl harboru ... Nechci to ale už řešit. Prostě jsi taky nikoho nepřesvědčila o opaku ,takže jste si jen vyměnili názory a debata byla z tohodle hlediska zbytečná ...

al: prosím Tě, už to neřeš. Ohledně žádné historické události nemáš v ničem stoprocentní jistotu. Můžeš mít fakta, můžeš si být jistý, ale tyhle vědy se neustále vyvíjejí a doplňují o nově zjištěné věci. Nemyslím, že by takové debaty byly zbytečné, ad absurdum pak je zbytečná jakákoliv debata.

Mr. Punta: Napsal jsem "Z TOHOHLE HLEDISKA" ,takže co se týče toho kdo koho přesvědčil ...

al: ok

a už konec, musím makat

to Shooter:k tvému příspěvku 6. 12. 21:39.Napsal jsi, že "Hospodářská krize předcházející revoluci byla zostřena,ne-li způsobena příčinami umělými.Francouzská revoluce byla tedy řízena zednářskými organizacemi s Jakobíny. Jisté je i to, že na francouzské revoluci mělo podíl i Prusko s Bedřichem II." Nejprve jednotlivosti:Asi se shodneme, že revoluce vypukla roku 1789. V té době již byl pruský král Fridrich II 3 roky po smrti. o tom, že by byl Fridrich II. zednářským velmistrem nic nevím, nicméně nejlepší kniha, která je o tomto panovníkovi v češtině napsána (Stellner, František, Fridrich Veliký, Praha 1998), nic takového neobsahuje. nezmiňuje se rovněž o případném vlivu Pruska či Fridricha II. na krizi ve Francii. V první polovině 80. let 18. století řešil Fridrich II jiné záležitosti, než aby se snažil destabilizovat situaci ve Francii. (Stellner, cit. dílo, s.433-463) Z chronologie tvého příspěvku vyplývá, že zařazuješ Jakobíny někam do 70. let 18. století. Klub Jakobínů vznik až v září 1792 po odchodu girondinů a konstitučních monarchistů z jednotného klubu (s Jakobíny), který se jmenoval Spolek přátel ústavy a byl ustaven 1790.-Pečenka, Marek a kol., encyklopedie moderní historie, s.213. Z tohoto i plyne, že nelze souhlasit s tvoji větou, že "francouzská revoluce tedy byla řízena zednářskými organizacemi s Jakobíny."Už proto, že jakobínské seskupení mělo větší vliv až v letech 1792, spíše 1793-94. Ostatně tato tvoje věta nevyplývá z předchozí tvojí věty:hospodářská krize předcházející revoluci byla zostřena, ne-li způsobena příčinami umělými. a je třeba říci, že ani tato věta sama o sobě neplatí, protože hospodářská krize ve Francii nebyla způsobena pouze neúrodou, ale obrovským státním dluhem a tím, ře příjmy nestačili dokonce ani na výdaje v době míru. To vše poté, co Franci poskytla značnou podporu americkým osadám v boji o nezávislost. Jak říká Paul Kennedy:"Spojení mezi státním bankrotem a revolucí bylo až příliš jasné." (Kennedy, Paul, Vzestup a pád velmocí, Praha 1996) pro tvrzení, že francouzská revoluce byla řízena zednářskými organizacemi musíš předložit více argumentů. Každopádně André Maurois zednářské organizace při líčení francouzské revoluce vůbec nezmiňuje. (Maurois, André, Dějiny Francie, Praha 1994)

Shooter:

Brundibár: nech mi ale prosím 1.sv.v. a věci okolo ní

Shooter:

Rychlovka –

Ještě si pořád nerozebral příčiny vzniku 1.sv.v. z vlastního pohledu.

Průběh 1.sv.v. – proč Němci prohráli (protože tuším, že máš názor a la legenda o ráně dýkou do zad)

1) vliv pochopitelně mají. Nějaký ten vliv má kdekdo. Němci, Francouzi, Rusové, Angličané. Např. Nevím proč v jejich případě je ten vliv brán jako esence čistého zla, když například anglická koloniální taktika byla známa svojí velkou surovostí, konečně Němci paušálně řečeno byli tou hnací silou obou světových válek, ale nakonec to jsou vždycky jednoduše židé, co to udělali. Trochu zjednodušující pohled na svět.

2) „A co se Velké francouzské revoluce týče, tak už jenom to, že hlavní heslo revoluce bylo heslo zednářské hovoří za vše“ no vypůjčených hesel v historii bylo opravdu hodně, i v československé. Je docela známo, že si populární a líbivá hesla strany navzájem kradou. Nevím proč toto pak považovat za průkazné ohledně vlivu.

3) To sehnat musíš, pokud je to pravda + prokazatelný vliv + konkrétní příklady.

4) Já jsem chtěla důvody proč se začala Turecká říše hroutit jako celek a ne nějaký odkaz na rozbor judaistického vlivu na Balkáně (mimochodem, je asi jasné, že centrum Turecké říše se de facto nacházelo mimo Evropu a nachází). Mě judaistický vliv nezajímá. Já chci od Tebe slyšet, proč se začala tato říše hroutit. Nebylo to náhodou také díky velkým národnostním problémům? Za tyhle problémy mohli také židé? Hmmm, emancipace národů v 19.stol., ale stojí za tím židé.

5) Podívám se.

6) Portugalsko – jde o jeho vliv v 19.stol.

7) Churchill je mrtvý. Toho se ptát nebudu, budu se ptát Tebe, protože z toho článku přeci vycházíš. Takže – koho tím asi tak mohl myslet? A jaké pokyny?

8) Počkám si.

9) Tyto lidi znám, ale já jsem chtěla kompletní listinu. A ptala jsem se, jestli je opět nahradili židé. Na to jsem odpověď nedostala.

10) Aha, takže citát je „Americký Němci rozvinuli velkou akci proti vstupu Ameriky do války, protože věděli, že porážka Německa je pak neodvratná. Když však jejich intriky nepomohly, snažili se alespoň, aby docilili co možná nejlepších podmínek. A dnes ( vyšlo to v roce 1920 ) možno říci, že se jim mnoho povedlo, neboť versailleská mírová smlouva není dokonalým aktem a chová v sobě zárodky nových válek.“ Nevidím tady ani jednu zmínku o židech a přesto tvrdíš, že to jsou židé – jako viníci. Trochu protimluv.

11) Ono se totiž říká ohledně Versaillské smlouvy všelicos. I to, že tohle schválil v horečkách. 2 lidé „okolo Woodrowa“ jsou irelavantní. A proč? Protože článek mluví „byli to Židé, židovští velkokapitalisté, velkoprůmyslníci a velkofinančníci, kteří tento vliv vykonávají. Obklopili prezidenta Wilsona tak, že byl po jistou dobu úplně pod jejich vlivem, a o této skutečnosti existuje podle francouzského spisovatele Maurrase písemné svědectví. „ Takže ti dva lidé co jsi mi jmenoval, to je to „obklopili“, „úplně pod jejich vlivem“...?? A jakým konkrétním vlivem – fakta. A co ty písemné důkazy? A jací konkrétně němečtí velkoprůmyslnící, velkofinančníci? Tady se mluví v množném čísle, takže Harzburg bude málo. Pořád si mi neobjasnil, jak může mít vliv někdo z totálně poražené, zbídačelé a hospodářsky zbankrotované země....

12) Versaillská smlouva. Citace z toho článku zní „Známy politik Dr. Dillon praví ve své knize o pařížské mírové konferenci, že ze všech skupin, jejichž zájmy byly na konferenci podporovány, Židé měli snad nejbohatěji vypravené a jistě nejvlivnější exponenty. Byli tam Židé z Palestiny, Ruska, Polska, Ukrajiny, Rumunska, Řecka, V. Británie, Holandska a Belgie, avšak největší a nejskvělejší kontingent byl vyslán Spojenými Státy.“ A nakonec se to ve Tvém podání smrsklo na tohle de facto 2 lidi? Cituji Tebe „Přímo do očí bijící je fakt, že členem delegace Dohody byl Felis Wartburg a členem delegace poraženého Německa Mas Wartburg – jeho bratr! Není snad jasnějšího důkazu o tom, že celý systém Versailských mírových smluv ( Trianon aj. ) byl de facto zednářským kongresem, který rozhodoval o budoucnosti poválečné Evropy.“ – nic to nedokazuje. Odvážná konstrukce vystavěná na slabém základě. Především chci konkrétní jména z kontigentů a vyslanců různých zemí, jimiž se článek ohání, ale už neupřesňuje. Takže to upřesni Ty.

13) A 14) Snad nechceš tvrdit, že ten článek je skvost objektivnosti? Článek, který se opírá o takovou mišmaš bez konkrétních důkazů, samé vznešené řeči bez konkrétních fakt, jmen atd....Zajímavě napsaný, ale bez faktů, které budeš muset sehnat. Jo, aha, ty jsi nechtěl sem psát věci, které najdu v každé učebnici? Jenže tyhle události jsou klíčové pro 1.sv.v. a v každé učebnici to nenajdeš, aspoň ne s prezentovaným židovským vlivem, který já po Tobě chci dokázat a ukázat. Pořád jsme ještě před 1.sv.v. a pořád nemůžu začít argumentovat, protože Tvá oponentura není důkladná.

to Shooter:k Tvému příspěvku z 12.12 bod 2) Píšeš:Vliv zednářských loží např. na politiku První republiky je třeba zmíněn v knize od M. nakonečného..." Já tuto knihu profesora Nakonečného (je profesorem psychologie, nikoli historie) nečetl, ale Tebou zmíněnou pasáž si snad do víkendu přečtu. Tvoje věta mi přijde nekorektní, protože vůbec nespecifikuje blíže tento vliv-neříká zda byl velký či malý, jakých mocensko-politických center první republiky se týkal, zda měl vzestupnou či sestupnou tendenci atd. Ty přece chceš dokázat, že zednářské lože měly značný vliv-k tomu ale nestačí odkaz na to, že nějaký vliv zednářů je zmíněn v Nakonečného knize. Na to já mohu pouze napsat, že v pracích historiků Klimka, Kárníka a Millera není vůbec zmíněn vliv zednářských loží na politiku první republiky, resp. není zmíněna ani jejich existence ( tato je tedy považována za marginální) Jedná se o tyto knihy:Klimek, Antonín, Boj o hrad I a Boj o hrad II, Praha 1996, dále Klimek, Antonín, Velké dějiny zemí koruny české XIII a XIV, Praha 2000, Praha 2002, dále Kárník, Zdeněk, České země v eře první republiky, díl I.,Praha 2000, Miller, Daniel, Antonín Švehla, Praha 2001.

Shooter: brundibár oprávněně ukazuje na slabiny Tvých tvrzení. To je přesně to, co tomu článku i Tobě vytýkám. Všeobecné kecy o ničem, a také ničím (fakty) nepodpořené...

punta vazne si myslis ze turecka risa sa zacala rucat kvoli narodnostnym problemom...kdeze...problem bol v nich samych...pad Osmanskej rise je badat pri dobyvani Viedne 1683...to uz dosiahla svoj vrchol, resp. nastava zostup...takisto Peter Velky pri dobyvani Azova dokazal ze Turci su jednoznacne slabi...

clausewitz: ale to jistě, jenže těch problémů bylo daleko více. ale pan Shooter pokládá zhroucení Turecké říše za práci židů, víš.

no to by som tiez netvrdil...pretoze zidia mali v tej dobe velke vymozenosti ako obchodnic

clausewitz: nejen ako obchodnici

shooter:

brundibar: Co se týče Fridricha II. Tento pruský panovník, který sám sebe prohlásil za žáka osvícenství a jeho filozofie, psal a mluvil pouze francouzsky, francouzští myslitelé byli jeho myšlenkovou inspirací a činilo mu potěšení přátelit se a dopisovat si s francouzskými velikány. Francouzská revoluce nenastala ze dne na den a již za vlády Ludvika XIV. se dalo očekávat, že šlechta se postaví proti samovládě krále a bude hledat znovuposílení své moci. Dlouhá vláda Ludvika XV., lhostejného k reformám, vytvořila k tomu všechny předpoklady. Atd., atd., doufám, že Ti jsou tyto problémy Francie ( před rokem 1789 ) známé, stejně jako byli známé i Fridrichu II. Za jeho vlády v Evropě ( a nejen v ní ) proběhli dvě války. V té druhé válce ( tzv. sedmileté ) bylo Prusko obklopeno Rakouskem, Francii, Saskem a Ruskem. Můžeš mi tedy říct proč by neměl mít Fridrich II. zájem na destabilizaci situace ve Francii? V té době nejmocnější evropské země, když vědel v jakém stavu se nachází?

To, že v nějake knize není zmíněno, že ten či onen nebyl zednářem ještě neznamená, že ten člověk skutečně zednářem nebyl.

Klub Jakobínů. Nepodařilo se mi nikde najít ( popravdě řečeno jsem to ani nehledal ) vznik tohoto klubu. Budeme tedy vycházet z Tvého údaje ( září 1792 ). Tento politický klub, který měl 400 poboček v krajích a pořádal diskuze s veřejností, nevznikl ze dne na den. Jakobíni docházeli postupně k přesvědčení, že Francie by se měla stát republikou. Jakobíni měli ohromný vliv na veřejné mínění ( tento vliv asi taky těžko získali ze dne na den ). Jakobíni byli zastoupeni v Konventu ( jehož první zasedání bylo 22. zaří 1792 ), který byl centrem dění. Chceš mi snad říct, že z ničeho nic se tu objevili jakobíni a hned zasedli v Konventu, měli vliv na veřejné mínění atd. bez toho aniž by předtím cokoliv dělali?

Francouzská revoluce skončila v roce 1799 a Jakobíni dosahli svého největšího vlivu v roce 1793 - 94. Či-li ještě v první polovině revoluce a tento vliv jim jen tak nespadl do klína. Proto, dle mě, měli vliv ještě před svým oficiálním založením.

Nevím proč Ti to přišlo nekorektní. Pouze jsem napsal název knihy a autore. Na Tvé otázky si každy odpoví po tom co si to přečte. Opravdu se mi nechtělo opisovat několik stránek z knížky. Už jsem to psal jednou. To, že v nějaké knize nejsou zmíněné zednářské lóže ještě neznaméná, že neexistovali. Nechceš mi tu tvrdit, že za První republiky u nás nebyli zednářské lóže, že jo?

Já neposuzují knihy, články, přednášky atd. podle toho jaký má autor titul. Jsem toho názoru, že vyučený automechanik, může napsat hodnotnější historickou knihu, hodnotnější historický článek či udělat hodnotnější historickou přednášku, než-li studovaný historik.

to Shooter:Ve svém předposledním přspěvku jsem napadl tvoje teze:"Hospodářská krize předcházející revoluci byla zostřena, ne-li způsobena příčinami umělými. francouzská revoluce byla tedy řízena zednářskými organizacemi s Jakobíny."Napsal jsem, proč 1. tvoje věta neplatí, proč 2. tvoje věta nevyplývá z 1. a konečně že jsi nedokázal platnost 2. věty. V tvém příspěvku o tomto není zmínky.

Fridrich II. samozřejmě uměl (Stellner, cit. dílo, s. 51) a mluvil německy. Myslíš si, že např během bitvy mluvil se svými vojáky francouzsky?

Sedmiletá válka skončila roku 1763. od té doby Fridrich II. s Francií neválčil. Spíše měl problémy s Rakouskem (tzv bramborová válka) a kvůli dělení Polska 1772. Předlož důkaz toho, že se Fridrich II. snažil destabilizovat Francii-od roku 1770 a zdroj. (Snad si nemyslíš, že šel do sedmileté války proti Francii proto aby tam vypukla revoluce)+napiš mi prosím zdroj, z kterého víš, že byl Fridrich II. zednář. O počtu válek-nebyly 2,ale více-slezské války, sedmiletá, bramborová.ostatně-když píšeš, že Francie měla problémy spějící k revoluci během vlády Ludvíka XV a že to Fridrich II. věděl a naznačuješ, že jednal v duchu toho, aby se situace ve Francii destabilizovala, jak pak vysvětlíš, že během slezských válek, bylo Prusko a Francie spojenci?

S tím, že by lidé, kteří později zakládali jakobínský klub nebo se k nim hlásili, měli vliv před vypuknutím revoluce, pořádali diskuse atd souhlasím. problém je však v tom, že tehdy to ještě nebyla vyhraněná skupina, názorově se příliš nelišila od konstitučních monarchistů a girondinů, s nimiž také měla společný klub.K radikalizaci jakobínů dochází až kolem 1791. Příznačný je zde citát Robespierův z roku 1789 o Ludvíkovi XVI. jako o muži seslaném nebesy, aby provedl revoluci (Maurois, cit. dílo, s. 235)

Půda pro revoluci ve Francii se připravovala déle-dejme tomu od vlády Ludvíka XV-ale to, že se situace asi nedala vyřešit jinak bylo dáno seskupením faktorů, ekonomických a sociálních, ke kterému došlo po roce 1770. Přitom ovšem netvrdím, že některé z těchto skutečností neexistovaly již dříve-státní dluh.. Francouzský historik Francois Furet svůj výklad Francouzské revoluce začíná rokem 1770 (Praha 2004)

Netvrdím, že zednářské lože neexistovaly.Pouze jsem chtěl, abys specifikoval jejich případný vliv, protože v literatuře, kterou jsem zde citoval, zednáři nejsou zmíněni. Vyvozuji tedy, že měli marginální vliv.

Z literatury, kterou jsem četl, mám zkušenost, že ve většině případů kvalitní práci odvede studovaný historik. To není jenom o znalostech, ale o práci s prameny, informacemi, kritika a selekce pramenů atd, což jsou věci, které laici příliš neovládají.

co ta medzera??

brundibar: Co se týče těch dvou vět. První věta platí, protože obrovský státní dluh je příčina umělá. Druná věta vyplívá z první a na prokázání platnosti druhé věty se pracuje ( stejně já můžu napsat, že jsi neprokázal její napravdivost ).

Jak se domlouval Fridrich II. se svými vojáky nevím. U toho jsem nebyl. Čerpal jsem z knihy Světové dějiny II., nakladatelství Fortuna 1993, str. 35. Tato kniha slouží jako učebnice dějepisu na středních školách, takže si to plno čtenářů, kteří čtou naši diskusi, může ověřit.

O tom, že se Fridrich II. snažil destabilizovat situaci ve Francii pojednává např. kniha Židé, příčinou světového neklidu?, vydaly to "Lidové Tribuny", Vihohrady 1922, str.17. Psal jsem, že na francouzské revoluci mělo podíl i Prusko s Fridrichem II.... V této knize je i to, že Fridrich II. byl zednářským velmistrem.

To, že šel Fridrich II. proti Francii aby tam vypukla revoluce si rozhodně nemyslím. Šlo spíše o to, že se Rakousku podařilo vytvořit koalici proti Prusku a Prusko zachránila až změna na ruském trůnu.

Tím počtem dvě války jsem myslel významné. Boj o Slezko předcházel válce o rakouské dědictví a druhou jsem myslel sedmiletou.

Vysvětlím to tak, že v pozdější válce, sedmileté, už byly nepřátelé a Prusko bylo finančně podpořeno pouze Velkou Británii.

A jak mi vysvětlíš větu, cituji:" K radikalizaci jakobínů dochází až kolem 1791", když jsi v předešlém příspěvku napsal, že klub jakobínů vznikl v září 1792?

S ostatním sa dá souhlasit.

Co se týká historiků. Je taky velmi důležité než-li jenom čist jejich knihy, chodit na jejich přednášky ( nemám teď na mysli přednášky na VŠ, ale soukromé přednášky pro malý okruh posluchačů ) s pokračující diskuzí, kde Ti historici poví tolik zajímavých věcí, které ve svých knihách nemůžou napsat, že by ses divil.

PS.: Měl bych ještě jednu otázku a jednu prosbu.

Prosba se týká toho, aby jsi za svými příspěvky nenechával mezeru tak dlouhou jako příspěvěk sám, protože to blbě esteticky vypadá a zabírá to hodně místa.

A otázka se týká tohodle. Z tvých současných 26 příspěvků se mi podařilo najít 17 a z těch 17 jich 13 začíná slovy to Shooter. Mám z toho takovej pocit, že jsi se tu zaregistroval kvůli mě, aby jsi Mr.Punťe pomáhal v historických debatách kde má značné mezery. Nebo se pletu?

to Shooter:Obrovský státní dluh není umělá příčina, války vedené Ludvíkem XIv a Ludvíkem XV., které tento dluh především způsobily, byly běžnou a přirozenou součástí tehdejší mezinárodní politiky. na tom není nic umělého. 2. věta nevyplývá z 1.-i kdyby si dokázal platnost 1. věty, což se Ti podle mě nepodařilo, tak to neznamená, že revoluce byla řízena jakobíny+zednáři.

Fridrich II., pravda, němčinu v lásce neměl, ale německy uměl, německy se naučil již kvůli svému otci. S tím příměrem o vojácích jsem tě chtěl jen dovést k tomu, aby si uznal, že komunikace s důstojnickým sborem a zejména obyčejnými vojáky musela probíhat v němčině, když většina vojáků francouzsky neuměla. Oběžníky, které Fridrich vydával svému národu, byly rovněž v němčině (Stellner, cit. dílo, s. 117) Napsal jsem:"Když píšeš, že Francie měla problémy spějící k revoluci během vlády Ludvíka XV. a že to Fridrich II. věděl a naznačuješ, že jednal v duchu toho, aby se situace ve Francii destabilizovala, jak vysvětlíš, že během slezských válek byly Prusko a Francie spojenci." Ty si nepsal:Vysvětlím to tak, že v pozdější válce, sedmileté, byly nepřátelé." To ale není vysvětlení! Tím vůbec nevysvětluješ proč byly během slezských válek spojenci, ale pouze uvádíš, že během sedmileté války stály proti sobě. k těm jakobínům-Spolek přátel ústavy vznikl v únoru 1790, jak jsem psal, zastoupeni byli girondini a konstituční monarchisté a jakobíni. Poté odešli po názorových sporech konstituční monarchisté a poté, co se roku 1791 jakobíni "orientovali doleva..&quotPříruční slovník naučný,II. díl, praha 1963, s. 331), odešli i girodini. V září 1792 pak přejmenováním Spolku přátel ústavy vznikl jakobínský klub. Dalo by se tedy říci, že de facto už samotný klub jakobínů fungoval před zářím 1792-po odchodu girondinů. Po odchodu girondinů se jakobíni stali konečně vyhraněnou skupinou. Co se týká historiků, ty, co znám kašlou na nějakou politickou korektnost a nebojí se napsat svůj názor. Ale to bychom se museli bavit o konkrétních jménech a to asi nelze. Ty tvoje obavy sdílím spíš u některejch politologů...Nevim, jak se mi to vždy podaří u delšího příspěvku, ale ta mezera tam je. tak mi poraď ty nebo barla, aby tam nebyla.dík jinak:nepřihlásil sem se kvůli Tobě, ale histoie mě zajímá a vo ní tu píšeš především Ty.

staci pouzit nahled

myslim inac ,ze vase debaty su uz zrele na podu akademie vied.analyzovat deficit a dlh z dob francuzkej revolucie a podobne tak to uz je moc aj na mna

brundibar: Umělé to je, protože to nezáleží na počasí jako např. neúroda, povodeň atd. Dle mě Obrovský státní dluh byl způsoben spíše tím, že Ludvík XV.se rozhodl příliš pozdě pro reformy ( pod vedením René Nicolase de Maupeoa ) a jeho smrt přivedla na trůn dvacetiletého Ludvíka XVI., který se k vládě nehodil. Jeho schopní ministři ( filozof Tugot, bankéř Neckera ) věděli čím společnost chřadne. Snažili se odlehčit chronickou zadluženost, kontrolovat státní výdaje, dvorské finance, zrušit cechovní monopoly, zavést nové dně atd. A největší reformou se mělo stát zdanění šlechty - což by do státní kasy přivedlo nemalé finanční prostředky. Vše toto obnovené parlamenty odmítly a král se za ně nedovedl postavit. Když odcházel Turgot v roce 1776 z úřadu varoval krále: "Nezapomeňte, Sire, že to byla slabost, která způsobila, že Karel I. přišel o hlavu." Samozřejmně to byly i války, které zatížili státní dluh ( např. angažování se v americké válce za nezávislost zvýšili státní dluh téměř na dvojnásobek ). Teď už snad chápeš, že státní dluh není věc přirozená, ale umělá.

Myslím si, že v naší debatě je vcelku jedno zda Fridrich II. uměl či neuměl německy. Já jsem uvedl svůj zdroj a ty taky a tím bych tuto debatu ukončil.

Já jsem psal, že ravoluce nezačala ze dne na den a začátky lze hledat již za Ludvika XIV. To, že se nejdříve Prusko spojilo proti Rakousku s Francii ve válce o rakouské dědictví a potom se Rakousko spojilo s Francii proti Prusku v sedmileté válce jenom ukazuje na to jaké byly v dřívějších dobách intriky. Nikde jsem nepsal, že v době kdy byly Francie a Prusko spojenci sa snažil Fridrich II. destabilizovat situaci ve Francii.

Jakobíni. Ve svém příspěvku ze dne 14. prosinec 2004 19:29 jsi napsal, cituji:"...Klub Jakobínů vznik až v září 1792 po odchodu girondinů a konstitučních monarchistů z jednotného klubu (s Jakobíny), který se jmenoval Spolek přátel ústavy a byl ustaven 1790.-Pečenka, Marek a kol., encyklopedie moderní historie, s.213. Z tohoto i plyne, že nelze souhlasit s tvoji větou, že "francouzská revoluce tedy byla řízena zednářskými organizacemi s Jakobíny."Už proto, že jakobínské seskupení mělo větší vliv až v letech 1792, spíše 1793-94...." a dnes zde cituješ vůdce frakce radikálních jakobínů, Robespierre, z roku 1789. Chtěl jsem pouze to, aby jsi přiznal, že Jakobíni měli značný vliv ještě před rokem 1792.

Co se historiků týče. Bohužel plno jich nekašle na politickou korektnost, ale u politologů je to samozřejmně ještě markantnější.

Co se týká té mezery na konci. Zobraz si náhled a pomoci backspace ( snad jsem to napsal správně - je to vlevo od Insert ) tu mezeru odstraň

barla.pge: Tak jsi byl rychlejší

to Shooter:Napsal jsi:Nedostatek chleba byl úmyslně zhoršován lidmi, kteří skupovali a zadržovali obilí...Hospodářská krize předcházející revoluci byla zostřena, ne-li způsobena příčinami umělými." to zadržování chleba se dá pojmout jako umělá příčina, je zde nějaký-podle Tebe-plán lidí, kteří chtějí rozpoutat revoluci. To však u státního dluhu nebylo. Ten byl především vyvolán nutností vydržovat armádu, výdaji během válek (o španělské dědictví,slezské, sedmiletá, podpora amerických osadníků) a tím, že neexistoval účinný systém státních financí. Paul Kennedy píše:"Dokonce i v dobách míru padlo na vydržování armády 40 až 50 procent státních výdajů a za války mohla tato částka vylétnout až na 80 nebo 90 procent z mnohem větší celkové sumy." (Kennedy, cit. dílo, s. 116) To není umělá příčina, pokud si ovšem nemyslíš, že francouzský král vedl války a utrácel za armádu, aby došlo k revoluci. Napsal jsem, že před revolucí nebyli jakobíni vyhraněnou skupinou(s tím si ty souhlasil, když si toto nenapadl a dále napsal:"s ostatním se dá souhlasit&quot, že měli od roku 1790 společný klub s girondiny a konstitučními monarchisty a citoval jsem zde výrok Robespierrův z roku 1789. Tehdy byl Robespierre advokát a poslanec ústavodárného shromáždění, nebyl tehdy samozřejmě vůdcem jakobínů. Za tento jeho výrok by se tehdy postavil každý konstituční monarchista i girondin.Proto jsem-jako důkaz toho, že tehdy nebylo velkého rozdílu mezi lidmi, kteří (později) tvořili klub girondinů a lidmi, kteří (později) tvořili klub jakobínů.Proto měli od roku 1790 společný klub....s těmi historiky máme každý jiný názor.dík vám oběma za tu radu